Redakce musely reagovat na situaci, kdy autoři odstupovali a žádali o stažení svých textů, aby se vyhnuli možným důsledkům.
Studentští novináři začínají ve strachu ze soudních postihů, online útoků a profesních následků stahovat svá jména z již vydaných článků. Děje se tak v době, kdy sílí tlak ze strany Trumpovy administrativy vůči studentům spojovaným s propalestinským hnutím.
Univerzitní redaktoři potvrzují, že obavy mezi mladými autory narostly zejména po zatčení Rumeysy Ozturkové, postgraduální studentky z Tuftsovy univerzity. Ta je nyní ve vazbě imigračního úřadu ICE a čelí hrozbě deportace. Ačkoliv vláda neoznámila konkrétní důvody pro zrušení jejího víza, její komentář kritizující Izrael, zveřejněný v univerzitních novinách minulý rok, vzbudil obavy, že samotné vyjádření názoru může být považováno za důvod k vyhoštění.
Ozturk je jednou z několika studentů a akademiků, které od 8. března zadrželi imigrační úředníci – stejný den byl zatčen i Mahmoud Khalil, postgraduální student na Kolumbijské univerzitě, a zahájeno vůči němu deportační řízení kvůli jeho účasti na propalestinských protestech. Redakce zaznamenávají výrazný strach hlavně mezi zahraničními studenty, ale žádosti o stažení článků kvůli obavám z odvety přicházejí i od studentů s americkým občanstvím.
Na Kolumbijské univerzitě editor časopisu Columbia Political Review Adam Kinder uvedl, že jeho redakce byla požádána o odstranění téměř tuctu článků a pozastavila vydávání dalších. Uvedl, že vyhověli. „Studenti, kteří nesouhlasí s politikou Trumpovy administrativy, mají oprávněný strach z následků,“ řekl Kinder.
Na Stanfordské univerzitě zaznamenaly noviny Stanford Daily v poslední době výrazný nárůst žádostí o omezení šíření publikovaných materiálů, uvedla jejich redaktorka Greta Reich. „Nejdřív přišla jedna žádost, pak dvě, pět, deset – začalo se to rychle hromadit,“ popsala. Podle ní šlo o různé případy – od zdrojů žádajících anonymitu, přes autory komentářů, kteří chtěli odstranit svá jména, až po požadavky na rozmazání identifikačních fotografií. Jeden bývalý šéfredaktor, zahraniční student, se rozhodl úplně odejít. „Nechtěl být spojován s žádným obsahem, který by mu mohl uškodit,“ dodala Reich.
Podobnou situaci zažil i Adam Kinder – tři redaktoři rezignovali a čtyři další si vzali pauzu kvůli obavám, že by jejich práce mohla ohrozit jejich bezpečnost nebo kariéru.
V reakci na rostoucí rizika vydala skupina studentských novinářských organizací v pátek výstrahu. V ní vyzývá redakce, aby zvážily změnu dosavadních zásad ohledně zveřejňování a anonymity. „To, co dnes navrhujeme, jde proti tomu, co jsme léta učili naše studenty,“ píše se ve stanovisku. „Nejsme v běžné době a ani rozhodování není jednoduché.“
Etické otázky
Žádosti o stažení článků staví redakce před složitá etická rozhodnutí – zvláště ty studentské, kde se mladí novináři snaží najít rovnováhu mezi transparentností a bezpečím. Některé redakce proto zvažují kompromisy, například odstranění článků z vyhledávačů (deindexaci), aniž by je úplně smazaly ze svých webů.
Redaktor z jedné školy Ivy League, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že jejich redakce právě tuto možnost zvažuje. „Žádné řešení není ideální. Když článek smažete, je to nápadné. Může to přitáhnout víc pozornosti,“ vysvětlil. Zároveň upozornil, že smazání stejně nezaručuje zmizení článku – mnoho obsahu zůstává dostupných přes internetové archivy jako Wayback Machine.
Na University of Virginia noviny Cavalier Daily tradičně žádosti o odstranění odmítaly, ale situace se mění. Jejich redaktorka Naima Sawaya řekla, že kvůli článkům o Trumpových imigračních politikách a propalestinském aktivismu musel z redakční rady odstoupit jeden z jejich členů – imigrant. Škola jej totiž varovala, že spojení s těmito tématy může ohrozit jeho vízový status.
Sawaya dříve vnímala studentské noviny jako formu archivu. „Už při nástupu novým členům říkáme, že to, co napíšou, se stává součástí historického záznamu,“ vysvětlila. Nedávný nárůst obav o bezpečnost studentů však její pohled otřásl. „Pokud by dnes někdo z redakce požádal o odstranění svého staršího článku kvůli vlastní bezpečnosti, vyhověla bych,“ přiznala.
Podobné dilema řeší i Yezen Saadah z Washington Square News na New York University. Jeho redakce sice oficiálně nepublikuje anonymní příspěvky, ale hledá způsoby, jak chránit přispěvatele, kteří se cítí ohroženi. „Někteří naši lidé přestali psát zpravodajství kvůli obavám o bezpečnost, ale dál pracují v jiných redakčních rolích,“ uvedl.
Adam Kinder z Columbia Political Review upozornil, že studenti, kteří nesouhlasí s politikou Trumpovy administrativy, se obávají skutečných následků.
Jeden redaktor ze státní univerzity v Kalifornii, který si přál zůstat v anonymitě, potvrdil výrazný nárůst žádostí o anonymizaci – hlavně od zahraničních studentů. Ti žádají odstranění jmen z komentářů kritizujících Izrael nebo Trumpa, a také anonymizaci svých výroků. „Většina těchto žádostí přichází od studentů ze zahraničí, ale i někteří američtí studenti vyjádřili obavy,“ řekl.
V únoru redakce Purdue Exponent na Purdue University stáhla ze svého webu jména a fotografie studentů účastnících se propalestinských protestů. Odvolala se na bezpečnostní hrozby a etický kodex Společnosti profesionálních novinářů, který klade důraz na minimalizaci újmy. „Propalestinští studenti čelí útokům, proto jsme jejich jména odstranili,“ uvedla redakce ve svém úvodníku. Tento krok vyvolal vlnu diskusí o novinářské etice – a přinesl více než 7 000 reakcí, včetně výhrůžek smrtí.
Mike Hiestand ze Student Press Law Center poznamenal, že studentská média tradičně takové žádosti odmítala, ale nové okolnosti je nutí přehodnocovat. „Odmítání podobných žádostí vycházelo ze světa, který existoval před lednem 2025,“ řekl.
Lindsie Rank z Nadace pro individuální práva a vyjádření potvrdila, že se situace změnila i z právního hlediska. „Ještě před pár měsíci bychom řekli, že nejde o právní, ale spíš etický problém. Teď už to tak není,“ uvedla.
Ačkoliv Cavalier Daily zatím žádný článek nestáhl, Sawaya uznává, že nové politické klima mění celou profesi. „Jedna z nejtěžších věcí teď je přimět lidi, aby s námi mluvili – dokonce i ty, kteří to mají v popisu práce, jako jsou univerzitní mluvčí,“ řekla. „Zdá se, že strach je opravdu všudypřítomný.“