Tato prohlášení následovala poté, co Vladimir Putin varoval před „dalším ničením“ v reakci na útok dronu v Kazani.
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina bude muset aktivně usilovat o získání podpory spojenců pro členství v NATO. Tento cíl však označil za „dosažitelný“ a zdůraznil potřebu bezpečnostních záruk na ochranu země před Ruskem.
Mezitím ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že v reakci na sobotní útok dronu, který zasáhl luxusní budovu v Kazani, přinese Ukrajině „další zničení“. K útoku, jenž nezpůsobil žádné oběti, došlo přibližně 1000 km od ukrajinských hranic a byl součástí narůstajících leteckých útoků v probíhajícím konfliktu.
Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že členství v NATO nebo podobné bezpečnostní záruky jsou klíčové pro jakýkoli udržitelný mírový plán, který by zabránil dalším ruským agresím. NATO sice přislíbilo budoucí přijetí Ukrajiny, ale zatím nestanovilo časový rámec ani nevydalo formální pozvání. Zelenskyj upozornil, že rozhodnutí o členství je čistě politické a vyžaduje vytrvalou práci na všech úrovních. Navrhl rovněž možnost členství pouze pro části Ukrajiny, které nejsou pod okupací, jako krok ke zmírnění konfliktu.
Po nedávných jednáních v Bruselu označil NATO za klíčový nástroj ochrany Ukrajiny proti Moskvě a zdůraznil rostoucí povědomí v Evropě o Putinově hrozbě a jeho ambicích přesahujících Ukrajinu.
Putin varoval, že jakýkoli pokus o destrukci povede k mnohem silnější odvetě, která přinese těžké následky a lítost těm, kdo ji vyvolali. Uvedl to během nedělního zasedání vlády, přičemž pohrozil zaměřením hypersonických střel na Kyjev v reakci na ukrajinské útoky. Moskva označila své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které hrozí výpadky elektřiny během zimy, za odplatu za ukrajinské akce s využitím západních zbraní.
Ruští činitelé také informovali o opakovaných útocích ukrajinských dronů na klíčová ruská zařízení, včetně skladů paliva. Tyto údery Kyjev popisuje jako snahu přerušit zásobování ruských jednotek.
Kreml oznámil návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica, který jednal o mezinárodních otázkách a dodávkách plynu, což vzbudilo obavy na Slovensku vzhledem k plánu Ukrajiny neobnovit smlouvu o tranzitu ruského plynu po konci roku. Návštěvy představitelů EU a NATO v Moskvě zůstávají výjimečné od začátku ruské invaze, přičemž posledním návštěvníkem byl maďarský premiér Viktor Orbán.
Kyjev zdůrazňuje, že připojení k NATO nebo podobné bezpečnostní záruky jsou nezbytné pro mírové řešení konfliktu a zajištění ochrany před dalším ruským útokem. Zelenskyj opakovaně zdůraznil důležitost ukrajinského přínosu pro alianci a potřebu podpory ze strany spojenců.
Mezitím ruské síly postupují ve východní Ukrajině a snaží se zajistit strategická území před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, což by mohlo změnit dynamiku konfliktu. Kyjev také obvinil Rusko z poprav válečných zajatců, což vyvolalo výzvy k mezinárodnímu tribunálu.
Evropští lídři, včetně finského premiéra Petteriho Orpa, zdůraznili nutnost posílení obrany a pokračující podpory Ukrajiny. Rusko je podle nich trvalou hrozbou pro evropskou bezpečnost, což dokazují hybridní útoky, kybernetické incidenty a další destabilizační aktivity napříč kontinentem.