Podle ukrajinského prezidenta Rusko svými tvrzeními o zmařeném dronovém útoku na Putinovo sídlo dává najevo, že nemá zájem válku ukončit.
Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu, že se snaží narušit mírová jednání a chystá útoky na vládní budovy. Reagoval tak na prohlášení Kremlu, podle něhož ruská protivzdušná obrana zmařila útok ukrajinského dronu na rezidenci Vladimira Putina.
Po zhruba dvouhodinové schůzce s Donaldem Trumpem na Floridě označil Zelenskyj tato tvrzení za „typické ruské lži“. Uvedl, že Rusko znovu sahá k nebezpečné rétorice, aby oslabilo diplomatické snahy Spojených států o ukončení války. Podle něj jde o smyšlený příběh, který má posloužit jako záminka pro další údery proti Ukrajině, včetně Kyjeva, a zároveň zakrýt neochotu Moskvy učinit kroky vedoucí k míru.
Ukrajinský prezident zároveň varoval, že hrozí útok na hlavní vládní komplex v Kyjevě, podobně jako při ruském bombardování budovy ministerstev v centru města letos v září.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím tvrdil, že Ukrajina se pokusila zasáhnout Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti jižně od Petrohradu. Podle něj ruská obrana sestřelila 91 dronů a Moskva kvůli tomu přehodnotí svou vyjednávací pozici. Lavrov varoval, že podobné „bezohledné činy“ nezůstanou bez odpovědi, hovořil o „státním terorismu“ a uvedl, že cíle odvetných úderů proti Ukrajině už byly vybrány. Vyhrocená rétorika Kremlu působila jako součást informační kampaně mířené jak na domácí publikum, tak na Spojené státy. Putinův poradce Jurij Ušakov dodal, že ruský prezident o údajném útoku informoval Trumpa během jejich pondělního rozhovoru.
Podle Ušakova Trump reagoval šokem. Ruští představitelé navíc naznačovali, že do údajné „provokace“ mohla být zapojena i Británie. Trump později v Mar-a-Lago novinářům řekl, že ho informace velmi rozhněvala a že takové jednání považuje za nevhodné v citlivé fázi jednání. Připustil však, že si pravdivost tvrzení ověří, a dodal, že mu o incidentu osobně řekl Putin.
Trumpova mluvčí Karoline Leavittová označila rozhovor obou prezidentů za pozitivní a připomněla, že navazoval na jejich dlouhý telefonát ze soboty.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Rusko používá osvědčenou taktiku, kdy obviňuje druhou stranu z činů, které samo provádí nebo plánuje. Zdůraznil, že Ukrajina útočí pouze na legitimní vojenské cíle a brání se ruské agresi.
Zelenskyj také připomněl, že Spojené státy nabídly Ukrajině silné bezpečnostní záruky na patnáct let. Po jednáních s Trumpem ale uznal, že otázka budoucnosti východního Donbasu zůstává otevřená. Uvedl, že o amerických závazcích by měl společně hlasovat americký Kongres i ukrajinský parlament a že tyto závazky tvoří klíčovou část dvacetibodového mírového plánu.
Kyjev považuje bezpečnostní záruky za zásadní pro odrazení další ruské agrese po případné mírové dohodě. Zelenskyj připustil, že dřívější sliby, včetně Budapešťského memoranda z roku 1994, se ukázaly jako nefunkční.
Podrobnosti nových amerických závazků zatím nejsou známé. Trump odmítl vyslání mírových jednotek, zatímco Zelenskyj uvedl, že nejvhodnější formou bezpečnosti by byla přítomnost mezinárodních pozorovatelů. Dodal, že by si Ukrajina přála záruky na delší období, ideálně na 30 až 50 let, což by podle něj bylo historické rozhodnutí.
Trump v neděli večer prohlásil, že dohoda o ukončení války je blíž než kdy dřív. V praxi však zůstávají postoje obou stran vzdálené. Kreml v pondělí znovu trval na tom, že Ukrajina musí stáhnout své jednotky z pásma opevněných měst v Doněcké oblasti. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov varoval, že pokud Kyjev nepřistoupí na dohodu, přijde o další území. Odmítl se ale vyjádřit k Záporožské jaderné elektrárně, která je dalším sporným bodem jednání.
Zelenskyj jakékoli územní ústupky Rusku vyloučil. Podle něj je zřejmé, že si Moskva přeje, aby Ukrajina na vlastním území vůbec neexistovala.