Mírová jednání organizovaná USA v Ženevě dospívají k závěru, zatímco konflikt se blíží ke vstupu do pátého roku.
Nejnovější etapa mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se ve středu uskutečnila v Ženeva pod patronací Spojené státy americké, nepřinesla zásadní posun. Boje tak pokračují i ve válce, která příští týden vstoupí do pátého roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se ve Švýcarsku nepodařilo dosáhnout shody v klíčových otázkách, a obvinil Moskvu z úmyslného protahování vyjednávacího procesu. Podle něj sice proběhly určité přípravy, postoje obou stran však zůstávají rozdílné a rozhovory byly náročné.
Za nejproblematičtější témata označil status Ruskem okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, která je nadále pod kontrolou Moskvy. Jednání se vedla jak na politické, tak na vojenské úrovni, včetně debat o podobě případného příměří. Vojenský kanál přitom Zelenskyj označil za konstruktivní s tím, že armáda ví, jak by bylo možné příměří kontrolovat, pokud by existovala politická vůle válku ukončit.
Druhý den rozhovorů trval jen dvě hodiny, což podle pozorovatelů ukázalo na minimální pokrok a na to, jak vzdálená dohoda stále je – navzdory slibům amerického prezidenta Donald Trump, že konflikt ukončí hned po nástupu do úřadu.
Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij označil jednání za obtížná, ale věcná, a avizoval další kola. Opakovaným bodem sporu zůstává osud východoukrajinských území, jejichž plné postoupení Moskva požaduje jako podmínku zastavení bojů. Kyjev to odmítá, i když Zelenskyj připustil možnost jiných variant, například stažení ukrajinských sil z části východu či vytvoření demilitarizovaného pásma.
V rozhovoru pro Axios Zelenskyj zdůraznil, že ukrajinská veřejnost by nepřijala dohodu, která by znamenala jednostranný odchod z Donbasu. Podle něj by takový krok lidé nikdy neodpustili ani jemu, ani Spojeným státům.
Dalším otevřeným tématem jsou bezpečnostní garance. Zelenskyj trvá na tom, že jakýkoli územní kompromis připadá v úvahu až po získání pevných závazků od západních partnerů včetně Washingtonu. Administrativa Donalda Trumpa však podle něj tlačí na opačný postup – nejprve územní ústupky, teprve poté bezpečnostní záruky.
Evropští představitelé mezitím naznačují, že Vladimir Putin pravděpodobně nepřistoupí na zásadní kompromis, pokud nebude čelit výraznějším problémům na bojišti nebo doma. Západní zpravodajské služby přitom odhadují, že Rusko má stále větší potíže s náborem nových vojáků. Letos dosáhlo jen omezených územních zisků, zatímco ukrajinské síly provedly několik lokálních protiútoků v jižní části Záporožské oblasti. Ruská ekonomika navíc zpomaluje téměř k nulovému růstu, podle analytiků to však zatím nestačí ke změně postoje Kremlu.
Ruská politická analytička Taťána Stanová uvedla, že dokud bude Putin u moci, zemi neochromí masové protesty a státní rozpočet bude mít alespoň minimální prostředky na zbrojení, válka bude pokračovat.