Ukrajinský prezident tvrdí, že jednání mezi německým a ruským lídrem o válce by mohlo oslabit Putinovu izolaci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že telefonát mezi Olafem Scholzem a Vladimirem Putinem by mohl způsobit nepředvídatelné důsledky, poté co německý kancléř v pátečním vzácném hovoru s ruským prezidentem diskutoval o válce na Ukrajině.
Během rozhovoru Scholz vyzval Putina, aby stáhl ruské jednotky z Ukrajiny a zahájil jednání s Kyjevem o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Šlo o první přímý kontakt mezi Putinem a významným západním lídrem od prosince 2022.
Hodinový hovor následoval po zprávách, že Putin jednal také s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož tým slíbil, že se zaměří na rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině.
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit uvedl, že Scholz během hovoru zdůraznil pevné odhodlání Německa poskytovat Ukrajině podporu proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude nutné.
Mluvčí Steffen Hebestreit uvedl, že Olaf Scholz konzultoval s Volodymyrem Zelenským před svým telefonátem s Vladimirem Putinem a plánoval s ním mluvit i po něm. Scholz slíbil, že o obsahu hovoru s Putinem bude informovat západní spojence.
Podle prohlášení Kremlu Putin Scholzovi sdělil, že jakákoli dohoda o Ukrajině by měla reflektovat „novou teritoriální realitu“ a řešit hlavní příčiny konfliktu. Zopakoval ruské podmínky pro ukončení války, mezi něž patří odmítnutí ukrajinských ambicí vstoupit do NATO a stažení ukrajinských sil z území čtyř regionů, které si Rusko nárokuje.
Scholz, který nedávno projevil zájem o přímé jednání s Putinem, upozornil ruského prezidenta na eskalaci způsobenou údajnou přítomností severokorejských vojáků na Ukrajině, kterou Moskva popírá. Oba lídři se dohodli na zachování kontaktu. Tento rozhovor proběhl v době, kdy ruské síly údajně plánují ofenzivu v Kurské oblasti a postupují na východní Ukrajině.
Scholzovo rozhodnutí jednat s Putinem však vyvolalo obavy na Ukrajině, kde Zelenskyj varoval, že tento krok oslabí Putinovu izolaci a prodlouží válku. Ve svém večerním projevu Zelenskyj uvedl, že takové hovory otevírají „Pandořinu skříňku“ a naplňují ruský cíl zmírnit jeho mezinárodní izolaci.
Mezitím Zelenskyj usiluje o spolupráci s nastupující americkou administrativou Donalda Trumpa. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi vyjádřil naději, že Trumpova politika by mohla urychlit ukončení války, přičemž zdůraznil, že pro Ukrajinu je klíčové dosáhnout „spravedlivého míru“.
V Německu mezitím politická scéna čelí zmatkům po odvolání ministra financí, což vedlo k rozpadu Scholzovy vlády a vypsání předčasných voleb na únor. Diskuze o podpoře Ukrajiny se stala jedním z hlavních témat politického sporu, zejména Scholzovo odmítnutí dodat Ukrajině rakety Taurus, aby předešel eskalaci konfliktu. Naopak opoziční lídr Friedrich Merz prosazuje tvrdší postoj a podporu Kyjevu, včetně možnosti dodávek těchto raket.
Jako druhý největší podporovatel Ukrajiny po USA se Německo obává, že bude muset převzít větší část válečných nákladů, pokud Trump omezí americkou pomoc. Aby zmírnil evropské obavy, americký ministr zahraničí Antony Blinken navštívil Brusel a znovu potvrdil podporu Ukrajině do nástupu nové americké administrativy.
Putin zůstává v izolaci od většiny západních lídrů od roku 2022, kdy na Rusko dopadly přísné sankce po zahájení invaze na Ukrajinu. Trump přesto slíbil ukončit válku „během jednoho dne“ po návratu do funkce, i když zatím neobjasnil, jak toho chce dosáhnout.