Aktuální témata:
Válka na Ukrajině

Zelenskij tvrdí, že nedávná ruská ofenziva dokazuje, že tlak na Kreml není dostatečný

27.06.2024

Ukrajinský prezident podepsal vojenskou dohodu s EU a řekl, že „splnění každého slibu“ podpory je důležité.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil před vedoucími představiteli EU, že jarní ofenziva Ruska v Charkově ukázala, že mezinárodní tlak na Kreml nebyl dostatečný. Tento názor vyjádřil během podpisu vojenské dohody s EU.

Zelenskij uvedl, že Vladimir Putin se v květnu pokusil rozšířit válku novou ofenzívou na východní Ukrajině, přičemž zmínil tvrdé útoky na Charkovskou oblast. Dle jeho slov statečnost ukrajinského lidu a podpora partnerů zastavily tuto ofenzívu, ale zároveň poukázal na to, že stávající tlak na Rusko není dostatečný.

Zelenskij také zdůraznil důležitost plnění slibů EU týkajících se vojenské podpory a munice. Podle něj je to klíčové nejen pro ochranu životů, ale i pro zničení ruské iluze o dosažení cílů válkou. Ukrajinský prezident se v Bruselu setkal s lídry EU, aby podepsal bezpečnostní pakt, a připomněl zahájení formálních rozhovorů o přistoupení Ukrajiny k EU, což by bylo před invazí v roce 2022 nepředstavitelné.

Bezpečnostní dohoda mezi EU a Ukrajinou stanovuje závazek všech členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou podporu, včetně dodávek zbraní, vojenského výcviku, spolupráce v obranném průmyslu a odminování. Zelenskij zdůraznil význam protivzdušné obrany pro ochranu Charkova a dalších měst před ruskými útoky.

Německý kancléř Olaf Scholz uvítal diskusi se Zelenským o využití výnosů z ruských zmrazených aktiv na podporu Ukrajiny. Slovenský prezident Peter Pellegrini vyjádřil přání Slovenska dosáhnout brzkého a spravedlivého míru pro Ukrajinu.

Zelenskij poděkoval zemím EU za účast na nedávném mírovém summitu a uvedl, že devět dalších zemí podepsalo deklaraci bránící územní celistvost Ukrajiny. Spolu s partnery organizují skupiny pracující na konkrétních akčních plánech pro trvalý konec války.

Polsko a pobaltské státy vyzvaly EU k posílení obrany podél hranic s Běloruskem a Ruskem. Zdůraznily potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami, včetně kybernetických útoků a manipulace s migranty.

EU se zavázala investovat více do obrany jako součást pětiletých cílů před novým funkčním obdobím Evropského parlamentu a Evropské komise. Avšak návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na financování společné obrany prostřednictvím společných půjček narazil na odpor Německa a dalších států. Šéf diplomacie EU Josep Borrell poznamenal, že Evropská unie neinvestovala do obrany dostatečně a nyní je třeba dohnat ztracený čas.

Sdílejte článek: