Interní dokumenty odhalují, jak Copa-Cogeca prosadila změny v legislativě na ochranu klimatu a přírody.
Nově zveřejněné interní dokumenty naznačují, že nejvlivnější evropská zemědělská lobby Copa-Cogeca sehrála významnou roli při oslabování nebo oddalování některých klíčových ekologických reforem Evropské unie. Mezi nimi byl i plán snížit používání pesticidů o polovinu.
Copa-Cogeca, která se označuje za zástupce přibližně 22 milionů evropských zemědělců, má dlouhodobě mimořádně silný vliv na evropské instituce a sama bývá označována za jednoho z hlavních partnerů při tvorbě zemědělské politiky EU.
Když Evropská komise v roce 2020 představila rozsáhlou reformu zemědělství jako součást Zelené dohody pro Evropu, organizace podle interních materiálů okamžitě připravila strategii, jak jednotlivé návrhy ovlivnit. Dokumenty, které získal investigativní projekt Grilled společně s deníkem The Guardian, nabízejí detailní pohled do zákulisí lobbistických aktivit.
Z materiálů vyplývá, že tehdejší generální tajemník Copa-Cogeca Pekka Pesonen doporučoval členům důsledně hájit i kontroverzní odvětví, například výrobu foie gras nebo kožešin, obdobným způsobem, jakým tabákový průmysl bránil své zájmy.
Jedním z hlavních cílů Evropské komise bylo snížení spotřeby pesticidů o 50 procent s cílem chránit biologickou rozmanitost. Interní zápisy však ukazují, že Copa-Cogeca vsadila především na zdržovací taktiku a intenzivní lobbování.
V jednom z dokumentů z roku 2022 se například uvádí, že vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu by bylo výhodné legislativu co nejvíce oddálit a přimět Evropskou komisi, aby od svých cílů ustoupila.
Organizace zároveň prosazovala vypracování nového posouzení dopadů navrhovaných opatření, což celý legislativní proces zpomalilo o několik měsíců. Současně zadala vlastní ekonomické analýzy upozorňující na možné negativní dopady reformy na zemědělství, které následně představila diplomatům členských států.
Dokumenty rovněž popisují kampaň za zachování používání pesticidů škodlivých pro včely i herbicidu glyfosát, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci označila za pravděpodobně karcinogenní. Interní pokyny vyzývaly členské organizace k tlaku na národní vlády i stálá zastoupení při EU ve prospěch prodloužení jeho registrace.
Podle rakouského europoslance Thomase Waitze ze skupiny Zelených se Copa-Cogeca systematicky snažila legislativu o pesticidech zdržovat a nakonec zcela zastavit. Tvrdí, že tím hájila především zájmy velkých agrochemických společností na úkor menších zemědělců.
Evropská komise nakonec návrh nařízení o pesticidech stáhla v únoru 2024, několik měsíců před evropskými volbami.
Dalším sporným tématem byla podpora spotřeby červeného masa. Evropská komise chtěla v rámci strategie boje proti rakovině omezit financování propagačních kampaní zaměřených na červené a zpracované maso. Copa-Cogeca podle interních dokumentů považovala tento krok za zásadní hrozbu.
Organizace proto koordinovala postup několika evropských komisařů, spolupracovala s vinařskými a alkoholovými lobbistickými skupinami a vyzvala své členy, aby prostřednictvím národních vlád usilovali o zmírnění navrhovaných omezení. Následně byla pravidla postupně oslabena a zdravotní kritéria byla později z návrhu zcela vypuštěna. V interních materiálech Copa-Cogeca tento výsledek hodnotila jako úspěch svého lobbování.
Podobně organizace zasahovala i do přípravy pravidel pro velkochovy hospodářských zvířat. Ještě před zveřejněním návrhu podle dokumentů prosadila zvýšení prahových hodnot, od nichž by se farmy považovaly za průmyslové provozy. Pozdější podoba směrnice navíc zcela vyňala chovy skotu a výrazně zmírnila pravidla pro drůbeží a prasečí farmy.
Ekologické organizace tvrdí, že změny přinesly značné náklady pro veřejné zdraví a životní prostředí a zvýhodnily největší průmyslové producenty.
Rozpor mezi interními debatami a veřejnými postoji dokumenty naznačují také v otázce dobrých životních podmínek zvířat. Zatímco uvnitř organizace zazníval názor, že při dostatečné finanční podpoře lze klecové chovy rychle ukončit, navenek Copa-Cogeca požadovala až patnáctileté přechodné období.
Významnou roli sehrála lobby také při debatách o ochraně vlků. Přestože její vlastní představitelé zpočátku označovali snahu změnit jejich chráněný status za málo realistickou, po úpravě evropské legislativy v roce 2025 organizace označila výsledek za významné lobbistické vítězství a začala připravovat návrhy týkající se dalších chráněných druhů.
Copa-Cogeca na zveřejněná zjištění podle autorů článku nereagovala.
Evropská komise uvedla, že všechna rozhodnutí přijímá podle evropských pravidel a v zájmu Evropské unie. Německá europoslankyně Delara Burkhardtová však tvrdí, že část velkých zemědělských podniků neusiluje pouze o zmírnění Zelené dohody, ale o její postupné odstranění.