Odezva z různých politických stran na zatčení Pavla Durova poukazuje na výjimečnou roli, kterou má tato aplikace pro zasílání zpráv v ruské společnosti.
Je neobvyklé, aby Ilja Jašin, ostrý kritik Vladimira Putina, který byl nedávno propuštěn z vězení, a Margarita Simonjanová, oddaná kremelská propagandistka, našli společnou řeč.
Nicméně po nečekaném zatčení Pavla Durova, zakladatele komunikační aplikace Telegram, se Jašin i Simonjanová – spolu s tisíci dalších Rusů napříč politickým spektrem – sjednotili v požadavku na jeho propuštění, čímž zdůraznili mimořádnou roli, kterou Telegram v Rusku hraje jako nejpopulárnější aplikace pro zasílání zpráv.
V pondělí večer francouzští státní zástupci oznámili, že Durov byl zadržen v rámci vyšetřování trestných činů na platformě a nedostatečné spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Pařížská prokurátorka Laure Beccuauová uvedla, že vyšetřování se týká nezákonných transakcí, sexuálního zneužívání dětí, podvodů a odmítání spolupracovat s úřady.
„Nepovažuji Pavla Durova za zločince a doufám, že bude schopen u soudu dokázat svou nevinu,“ napsal Jašin v pondělí na X. Tento názor se rozšířil mezi opozicí, která si Durova poprvé vážila, když jako mladý generální ředitel VKontakte odmítl požadavek FSB odstranit opoziční stránky.
Durov nakonec musel VKontakte prodat státu, čímž se stal jedním z mála technologických magnátů, kteří se postavili proti ruským úřadům.
Jeho další projekt, Telegram, byl vybudován na ochraně soukromí uživatelů a zavedl „kanály“ umožňující rychlé šíření informací k širokému publiku. Tyto funkce udělaly z Telegramu klíčovou platformu pro organizaci protestů proti Putinovi.
Navzdory spekulacím, že Durov mohl upadnout pod vliv Kremlu, zůstal Telegram hlavním nástrojem pro disent v Rusku, zejména po začátku války, kdy Putin potlačil nezávislá média a zakázal západní sociální sítě.
Pro Kreml, který se s Durovem opakovaně střetl a neúspěšně se pokusil Telegram zakázat, bylo jeho zatčení překvapivým propagandistickým úspěchem.
V ruských státních médiích bylo Durovovo zadržení vykresleno jako příklad západního pokrytectví ohledně svobody slova.
Kremelští propagandisté rychle šířili teorie, že zatčení zorganizovaly západní tajné služby, aby získaly přístup k „klíčům“ Telegramu, včetně soukromých chatů a dat milionů Rusů.
„Kdokoli používá platformu pro citlivé rozhovory, by měl tyto zprávy okamžitě smazat a už to nikdy nedělat,“ varovala Simonjanová v příspěvku na Telegramu.
„Durova zatkli, aby získali klíče. A on je předá.“
Telegramový kanál Baza, spojený s ruskými bezpečnostními složkami, uvedl, že ruské ministerstvo obrany a další důležití hráči byli rychle vyzváni, aby odstranili zprávy týkající se pracovních záležitostí z aplikace.
Durovovo zatčení vyvolalo obavy o budoucnost Telegramu a jeho schopnost zachovat soukromí uživatelů, zejména v době, kdy se francouzské úřady snaží získat přístup k jeho databázi.
Případný kolaps Telegramu – který na začátku roku 2023 zajišťoval až 80 % ruské komunikace – by měl značné důsledky pro ruskou společnost.
Mezi těmi, kdo jsou Durovovým zatčením obzvlášť znepokojeni, je ruská armáda a prováleční bloggeři, kteří získali na významu díky zpravodajství o konfliktu na Telegramu.
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 sloužil Telegram jako klíčový komunikační nástroj v rámci ruské armády i jako platforma pro šíření kremelských narativů o válce.
„Prakticky zadrželi hlavního komunikačního důstojníka ruské armády,“ stěžoval si populární vojenský blogerský kanál na Telegramu.
Ukrajinci a jejich armáda také používají Telegram k získávání financí a sdílení informací o válce, i když pro interní komunikaci preferují platformu Signal.
Ruský vojenský analytik blízký Kremlu popsal Telegram jako „možná hlavní prostředek velení a řízení jednotek.“
Dodal, že Durovovo zatčení ukázalo slabiny v ruských komunikačních systémech a zdůraznilo potřebu vývoje státem kontrolovaných aplikací.
„Bylo by smutné, ale poněkud ironické, kdyby Durovovo zatčení vedlo k zásadním změnám v komunikaci v rámci ruských ozbrojených sil,“ uzavřel.