Peter Ricketts uvádí, že USA pravděpodobně zvolily cestu, kdy raději nepožádají, poté co ministr prohlásil, že žádná oficiální žádost podána nebyla.
USA nepožádaly Velkou Británii o povolení využít její letecké základny k podpoře nočních náletů na Írán, protože by to podle bývalého vládního poradce vyvolalo nutnost britských ministrů zabývat se právní stránkou takového útoku.
Peter Ricketts, exšéf britské národní bezpečnosti, se domnívá, že Američané pravděpodobně usoudili, že je lepší žádost nepodávat, než riskovat zamítnutí povolení k odpálení bombardérů B-2 ze základny RAF na Diego Garcii v Indickém oceánu.
„Buď si to Američané vymysleli, nebo jim bylo tajně řečeno, aby žádali, protože by to vyvolalo zásadní otázky ohledně našeho zapojení,“ uvedl lord Ricketts. „USA mají odlišný pohled na mezinárodní právo než Spojené království.“
V neděli ráno ministr obchodu Jonathan Reynolds potvrdil, že USA žádnou žádost o pomoc při bombardování nevznesly. Operace Midnight Hammer se tedy obešla bez použití britských vojenských základen nebo jiných prostředků, dodali ministři.
Keir Starmer uvedl, že Británie byla „patřičně informována“ o Trumpových záměrech bombardovat Írán, ale není jasné, jak dlouho před útokem, který se uskutečnil těsně před půlnocí britského času, o tom věděli.
Úředníci sdělili, že informace dorazila „krátce před“ zahájením amerických úderů. V minulosti Spojené království hrálo roli hlavního vojenského spojence USA na Blízkém východě, například při kontroverzní invazi do Iráku v roce 2003, kdy Tony Blair úzce spolupracoval s Georgem W. Bushem.
Na summitu G7 v Banffu v Kanadě minulý týden Starmer zdůraznil, že „neřekl nic, co by naznačovalo zapojení do konfliktu“, i když seděl vedle Trumpa u večeře. Přítomní popisovali premiérovu analýzu jako jistou a pevnou. Po summitu kolovaly zprávy, že nejvyšší vládní právník Richard Hermer nebyl přesvědčen o legálnosti britého zapojení do útoku na Írán. Jeden z úředníků, který viděl jeho právní stanovisko, řekl, že generální zástupce má obavy z toho, aby Británie hrála v této operaci roli jinou než obrannou.
Bombardéry B-2 obvykle využívají základnu RAF Diego Garcia, protože je to kratší trasa přes moře do Íránu, ale stejně jako při používání všech britských základen americkým letectvem, je nutný souhlas Británie. Stejně tak by bylo potřeba povolení pro doplňování paliva na základně RAF Akrotiri na Kypru, o což však USA nežádaly. Pentagon zveřejnil mapu, která ukazuje let sedmi bombardérů B-2 z domovské základny Whiteman v Missouri přes Atlantik, bez přeletu evropských zemí, přes Gibraltarský průliv, Středozemní moře, Izrael, Jordánsko a Irák až do Íránu, což představuje více než 8 000 mil letu.
Ministr obrany USA Pete Hegseth v neděli ráno uvedl, že „žádná jiná země na světě“ by nebyla schopna provést bombardovací nálet na Írán, který byl „plánován a veden USA“. Generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů USA, uznal, že Izrael přispěl předchozími útoky na oslabení íránské protivzdušné obrany.
Podle mezinárodního práva je oprávněné bránit se v případě sebeobrany a obecně se přijímá, že preventivní vojenské údery jsou legální při předpokladu bezprostřední vojenské hrozby, ačkoliv USA interpretují právo na sebeobranu široce i na jakékoli nezákonné použití síly vůči sobě nebo svým spojencům.
Hegseth při zdůvodnění nedělního náletu nezmínil otázku bezprostřednosti hrozby. Řekl pouze, že prezident schválil přesnou operaci na neutralizaci hrozeb, které představuje íránský jaderný program a obrana amerických sil a Izraele.
Matthew Savill z think-tanku Royal United Services Institute uvedl, že britská vláda může být částečně ulehčena, že nebyla zapojena, ale varoval, že Spojené království by mohlo být vtaženo do regionálních odvetných útoků Íránu či jeho spojenců.
Britští představitelé obrany uvedli, že po americkém bombardování byly posíleny bezpečnostní opatření na ochraně britských jednotek na Blízkém východě, včetně základny Akrotiri, kde je minimálně 14 stíhaček Typhoon, a námořních základen v Ománu a Bahrajnu. Ministr obrany John Healey řekl, že ochrana těchto sil je nyní na nejvyšší úrovni.
Starmer vyzval k opatrnosti a zabránění eskalaci konfliktu za hranicemi regionu. Mluvil s jordánským králem a ománským sultánem a podpořil diplomatické snahy o ukončení hrozby, kterou představuje íránský jaderný program.
„Je důležité, abychom situaci nyní uklidnili, stabilizovali region a vrátili zúčastněné strany zpět k jednacímu stolu,“ uvedl v nedělních rozhovorech pro média. „Jsem pevně přesvědčen, že Írán nesmí získat jaderné zbraně, protože to představuje největší hrozbu pro regionální stabilitu.“