Generální ředitel WHO tvrdí, že korporace brání opatřením proti rostoucí obezitě, ukázalo vyšetřování médií.
Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že některé nadnárodní společnosti vyrábějící ultrazpracované potraviny využívají soudní spory k oddalování nebo oslabování zdravotních opatření zaváděných jednotlivými státy. Podle generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse takové kroky komplikují snahu o omezení rostoucí epidemie obezity a zvyšují náklady vlád na zdravotnictví i právní obranu.
Obezita dnes představuje jeden z největších zdravotních problémů současnosti. Odhaduje se, že s ní žije téměř miliarda lidí po celém světě. Lékaři ji spojují se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu i některých druhů rakoviny. Současně v mnoha zemích stále roste spotřeba ultrazpracovaných potravin, které tvoří významnou část běžného jídelníčku.
Řada států proto v posledních letech přijala nebo připravuje opatření, jejichž cílem je podpořit zdravější stravovací návyky. Patří mezi ně například povinné výživové značení na obalech, omezení reklamy zaměřené na děti nebo zdanění vybraných nezdravých potravin a nápojů.
Podle zjištění mezinárodního novinářského projektu však právě tato opatření často čelí právním výzvám ze strany výrobců potravin nebo jejich obchodních sdružení. Analýza mapující období let 2010 až 2025 zaznamenala stovky soudních sporů týkajících se regulace ultrazpracovaných potravin v několika zemích světa.
Nejčastějším předmětem žalob byly požadavky na označování potravin, následované daněmi z nezdravých výrobků a omezeními marketingu. Přestože většina těchto sporů skončila ve prospěch vlád, soudní řízení často trvala několik let a oddálila zavedení plánovaných opatření.
Tedros upozornil, že i neúspěšné žaloby mohou mít významný dopad. Vlády musejí vynakládat značné prostředky na právní zastoupení, zatímco zdravotní reformy zůstávají pozastavené. Podle něj navíc dlouhé soudní procesy mohou odradit další státy od přijímání podobných opatření ze strachu z nákladných právních sporů.
Generální ředitel WHO připustil, že některé potravinářské společnosti v posledních letech představily výrobky s nižším obsahem cukru, soli nebo tuku. Zdůraznil však, že samotné úpravy receptur nestačí. Pokud chtějí firmy podle něj skutečně přispět ke zlepšení veřejného zdraví, měly by zároveň přestat napadat zdravotní regulace u soudů.
Výzkumníci zapojení do analýzy zjistili, že významnou část identifikovaných žalob podaly největší světové potravinářské společnosti nebo organizace zastupující jejich zájmy. V některých případech se firmy podle dostupných dokumentů snažily zabránit zveřejnění své identity během soudních řízení.
WHO zároveň vyzývá vlády, aby v přijímání opatření nepolevovaly. Organizace upozorňuje, že země se středními a nižšími příjmy často čelí největším překážkám při zavádění zdravotních politik, přestože právě tam rychle narůstá počet lidí s nadváhou a obezitou.
Podle Tedrose bude úspěšný boj s obezitou vyžadovat dlouhodobou spolupráci vlád, zdravotnických institucí i potravinářského průmyslu. WHO deklaruje, že bude státy i nadále podporovat při zavádění opatření zaměřených na zdravější stravování a prevenci chronických onemocnění.