Toto vyšetřování bývalého prezidenta, které bude probíhat pod dohledem poslanců a poslankyň, má v úmyslu prozkoumat celé jeho desetileté období od roku 2013 do roku 2023. Přestože se prezidentská éra Miloše Zemana skončila před půl rokem, začátek vyšetřování toho, co se stalo na Hradě během jeho vlády, je teprve na začátku.
Sněmovní vyšetřovací komise, která bude mít na starosti tuto záležitost, se blíží ke svému zřízení. Informace od Seznam Zpráv naznačují, že iniciátoři této komise mají dostatečnou podporu mezi poslanci, aby plénum Sněmovny mohlo povolit její vznik, a to může být předmětem hlasování již v příštím týdnu.
Šimon Heller z KDU-ČSL komentuje tuto situaci slovy: „Kauzy jsou vážné a je třeba je důkladně prošetřit. Věřím, že i mé kolegy toto povědomí provází.“ Návrh na zřízení vyšetřovací komise počítá s tím, že se bude zaměřovat na období od roku 2013 do roku 2023, což by zahrnovalo také období dalších dvou prezidentů.
Nicméně, iniciátoři komise uvažují o možnosti omezení časového rámce, například zaměření se na období od anexe Krymu v roce 2014 do konce Zemanova mandátu. Další variantou je zkoumání období od začátku Zemanova prezidentského úřadu až po předání moci po letošních prezidentských volbách.
Heller a další členové komise zdůrazňují důležitost toho, aby veřejnost měla přístup k informacím o dění na Hradě během této doby, a aby to bylo pečlivě zmapováno. Komise má také podle jednacího řádu Sněmovny možnost podat podnět k zahájení trestního stíhání, ačkoli její cílem není nahrazovat práci policie. Heller z KDU-ČSL osobně považuje za nejproblematičtější Zemanovy projevy a postupy týkající se událostí kolem Vrbětic a kauzy Novičok, kdy prezident Zeman veřejně pochyboval o práci českých zpravodajců.