Po jmenování amerického vyslance pro Grónsko apelují Mette Frederiksenová a Jens-Frederik Nielsen na respekt k územní suverenitě.
Premiérka Dánska Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen vyzvali k respektování státních hranic poté, co Donald Trump jmenoval zvláštního amerického vyslance pro Grónsko – převážně autonomní území Dánska, o němž se bývalý americký prezident opakovaně vyjádřil, že by mělo přejít pod kontrolu Spojených států.
„Už jsme to sdělili naprosto jasně a říkáme to znovu. Hranice států a jejich suverenita jsou zakotveny v mezinárodním právu… jiné země nelze anektovat,“ uvedli Frederiksenová a Nielsen ve společném prohlášení.
Podle obou představitelů jsou v sázce samotné základy mezinárodního řádu. Zdůraznili, že Grónsko náleží jeho obyvatelům a Spojené státy by se neměly pokoušet ho přivlastnit. „Očekáváme respekt k naší společné územní celistvosti,“ uvedli.
Trump v neděli oznámil, že zvláštním vyslancem USA pro tento rozsáhlý arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny se stal guvernér Louisiany Jeff Landry. Americký prezident už dříve několikrát prohlásil, že Spojené státy Grónsko potřebují z bezpečnostních důvodů, a zároveň nevyloučil ani použití síly.
Na sociálních sítích Trump napsal, že Landry chápe strategický význam Grónska pro americkou národní bezpečnost a bude důrazně prosazovat zájmy USA i jejich spojenců. Landry Trumpovi za jmenování poděkoval a uvedl, že je pro něj ctí působit v této roli s cílem začlenit Grónsko do Spojených států.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen oznámil, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance v Kodani Kena Howeryho, aby získal vysvětlení. Jmenování vyslance označil za hluboce znepokojivé a Landryho výroky za naprosto nepřijatelné. Podle něj Dánsko nemůže tolerovat kroky, které zpochybňují jeho suverenitu jakožto království zahrnujícího Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko.
Podporu Dánsku vyjádřili i představitelé Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa zdůraznili, že územní celistvost a suverenita patří k základním principům mezinárodního práva, a uvedli, že EU stojí plně při Dánsku a obyvatelích Grónska.
Solidaritu vyjádřili rovněž ministři zahraničí Švédska a Norska. Norský šéf diplomacie Espen Barth Eide prohlásil, že Oslo stojí stoprocentně za Dánskem, a dodal, že jmenování vyslance jasně ukazuje Trumpův záměr připojit Grónsko k USA. Podle něj je cílem Landryho mise učinit z Grónska americké území.
Podle lednového průzkumu si většina z přibližně 57 tisíc obyvatel Grónska přeje nezávislost na Dánsku, nikoli však začlenění do Spojených států. Grónsko má právo vyhlásit samostatnost už od roku 2009.
Frederiksenová uvedla, že krok dlouholetého spojence Dánsko staví do složité situace, ale země se podle ní nevzdá svých demokratických hodnot. Nielsen zdůraznil, že jmenování vyslance sice může působit okázale, ale pro obyvatele Grónska nic nemění. „Máme vlastní demokracii, vlastní rozhodování a silnou společnost. Grónsko patří Gróňanům,“ uvedl.
Grónská poslankyně dánského parlamentu Aaja Chemnitzová podotkla, že problémem není samotná existence vyslance, ale jeho pověření převzít nebo připojit Grónsko k USA. Podle ní o to mezi místními není zájem – lidé chtějí, aby byla respektována jejich představa budoucnosti, tedy zůstat vlastní zemí a postupně posilovat nezávislost.
Strategicky položené Grónsko, ležící mezi Severní Amerikou a Evropou, hraje klíčovou roli v době rostoucího zájmu USA, Číny a Ruska o Arktidu. Zároveň se nachází na nejkratší trase pro mezikontinentální rakety mezi Ruskem a Spojenými státy.
Dánsko už v minulosti reagovalo na rostoucí americkou aktivitu. V srpnu si předvolalo amerického chargé d’affaires kvůli podezření z vlivové kampaně poté, co byli nejméně tři Američané napojení na Trumpovo okolí obviněni ze snahy pronikat do grónské společnosti.
Od Trumpova zvolení Grónsko navštívilo několik významných amerických politiků a podnikatelů, včetně Donalda Trumpa mladšího či viceprezidenta J. D. Vance. Dánská vojenská rozvědka navíc ve své nedávné výroční zprávě uvedla, že Spojené státy stále častěji využívají ekonomický tlak a hrozby vojenskou silou k prosazování svých zájmů – vůči spojencům i rivalům.