Evropské země minulý pátek zavedly omezení vstupu do Schengenu kvůli útokům, za nimiž má stát Rusko.
Rozhodnutí Evropské unie zakázat víza pro více vstupů do schengenského prostoru ruským občanům, oznámené v posledních dnech, vyvolalo mezi ruskými opozičními osobnostmi vlnu rozhořčení a nevole.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová při pátečním oznámení uvedla, že „zahájit válku a očekávat volný pohyb po Evropě je těžké obhájit“. Zdůraznila, že přijatá opatření jsou reakcí na ruské dronové průniky do evropského vzdušného prostoru a na sabotážní akce připisované Moskvě.
Ruská opozice však krok označila za kontraproduktivní. „Nemůžete trestat celou zemi za činy její vlády,“ uvedl v rozhovoru z Německa opoziční politik Ilja Jašin, který byl v roce 2022 uvězněn za kritiku války na Ukrajině a později propuštěn v rámci výměny vězňů. Jašin upozornil, že podobná opatření dopadají především na běžné Rusy, zatímco členové Putinovy elity „si vždy najdou skuliny v zákonech“.
Získání schengenského víza je už nyní pro Rusy komplikované a země jako Polsko či Finsko zcela zakázaly vstup ruským občanům bez povolení k pobytu. Řada Rusů žijících v exilu navíc čelí uzavírání či zmrazení bankovních účtů v Evropě.
Podle Jašina by měla Evropa hledat spíše spojence mezi protiválečnými Rusy: „Bylo by rozumnější spolupracovat s těmi, kdo chtějí změnu, a vytvořit společnou frontu proti Putinovi.“
Podobně se vyjádřil i exilový novinář Sergej Parchomenko, který označil zákaz víz za „ukázku evropské bezradnosti“ a „neefektivní gesto, které má jen vytvořit dojem akce“.
Ačkoli mohou členské státy schengenské zóny nová pravidla vykládat individuálně, zdroj z Moskvy uvedl, že i Maďarsko – dosud nejvstřícnější vůči Rusku – tento týden přestalo vydávat víza pro více vstupů. Italské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Řím bude postupovat podle unijní politiky, s možností výjimek pro „zvlášť důvěryhodné žadatele“.
Evropská komise připustila omezené výjimky pro osoby s příbuznými v exilu, lidskoprávní aktivisty či nezávislé novináře. Opozice to však označila za nepraktické, protože by tím ruské úřady snadno identifikovaly všechny držitele vícenásobných víz jako nepřátele režimu.
Exilová novinářka Jelena Kosťučenková upozornila, že nová pravidla ohrozí fungování nezávislých médií. „Vízum pro více vstupů umožňuje osobní setkání a koordinaci s redakcemi v bezpečných zemích,“ napsala.
Mnoho Ukrajinců i evropských politiků rozhodnutí naopak podporuje. Podle nich musí Rusové nést alespoň část kolektivní odpovědnosti za válku. „Cestování do EU je privilegium, nikoli samozřejmost,“ uvedla Kallasová.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dodal, že Evropa měla přísnější vízová pravidla vůči Rusům přijmout už dávno.
Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves kritizoval reakce ruských liberálů na síti X. Podle něj se zdají být více pobouřeni ztrátou víz než válečnými zločiny na Ukrajině a projevují „arogantní pocit nároku“.
Na jeho slova reagoval Ilja Jašin, který připomněl, že byl v roce 2022 odsouzen k osmi a půl roku vězení právě za příspěvky o zločinech v Buči. „Nemohl jsem uvěřit, když jsem četl Ilvesův komentář,“ uvedl. Podle něj by lidé měli pochopit, že ruští občané nemají žádné reálné legální prostředky, jak režim svrhnout.
„Pokud někdo sedí v zákopech a riskuje život, má právo kritizovat ostatní. Ale pokud jste v bezpečí v kanceláři, těžko můžete mluvit o zbabělosti,“ uzavřel Jašin.