Předsedkyně Evropské komise uvedla, že unie by preferovala vyjednávání, ale všechna opatření jsou stále připravena.
Evropská unie má „silný plán“ na odvetu za cla uvalená Donaldem Trumpem, ale raději by preferovala vyjednávání, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Trump, který od svého nástupu do úřadu zásadně změnil transatlantické vztahy, pohrozil celními opatřeními na zboží z celého světa. V březnu jeho administrativa zavedla cla na ocel a hliník a oznámila, že cla na automobily vstoupí v platnost tento čtvrtek.
Von der Leyenová v úterý v Evropském parlamentu řekla, že mezi sektory, které by mohly čelit celním opatřením, patří polovodiče, farmacie a dřevo.
Doplnila, že mnoho Evropanů je „naprosto sklíčeno“ kroky USA. „Evropa nezačala tuto konfrontaci. Nechceme nutně odvetná opatření, ale pokud to bude nezbytné, máme silný plán na odvetu a použijeme ho,“ uvedla. Po oznámení cel na ocel a hliník v březnu komise sdělila, že připraví protiopatření až ve výši 26 miliard eur na americké zboží, včetně džíny a motocyklů Harley-Davidson, u nichž byla cla pozastavena během Bidenova předsednictví. Tato opatření by měla být implementována v polovině dubna, přičemž původní termín 1. dubna byl odložen, aby bylo možné sladit kroky mezi členskými státy.
Evropská komise také konzultuje s členskými státy druhou vlnu cel v hodnotě přibližně 18 miliard eur, která by zahrnovala ocel, hliník, drůbež, hovězí maso, mořské plody a ořechy.
Komise čelí tlaku ze strany některých evropských zemí, které se obávají dopadů na své národní zájmy. Například Francie se obává, že by cla mohla negativně ovlivnit francouzská vína a lihoviny, pokud by EU zamířila na americký bourbon. Francouzský premiér François Bayrou označil navrhovaná cla na bourbon z Kentucky za chybný krok.
Obchod mezi EU a USA v roce 2023 měl hodnotu 1,6 miliardy eur, přičemž EU vyváží do USA více zboží než naopak, zejména automobily, léky a farmaceutické produkty, což by mohlo EU poskytnout vyjednávací páku.
Evropští představitelé nevyloučili odvetná opatření vůči americkým službám, včetně pozastavení práv duševního vlastnictví. Může jít o cílení na americké technologické společnosti, banky a poskytovatele finančních služeb.
Von der Leyenová, aniž by šla do detailů, uvedla, že „všechny možnosti“ – všechna protiopatření – jsou k dispozici. „Evropa má mnoho silných stránek. Od obchodu a technologií až po velikost našeho trhu,“ řekla. „Tato síla však spočívá i v naší ochotě přijmout pevná protiopatření, pokud to bude nezbytné.“