Prezident odmítá návrh a varuje, že volby během války by mohly Ukrajinu hluboce rozdělit.
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že uspořádání voleb na Ukrajině během pokračující války by mohlo vést k hlubokému rozdělení země. Podle něj je přitom situace obzvlášť nebezpečná, protože Rusko navyšuje zásoby balistických raket a podle odhadů zvažuje další mobilizaci až 300 000 vojáků.
Ukrajinský prezident tak reagoval na výzvu bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova, kterého nedávno odvolal. Zelenskyj označil myšlenku voleb v současných podmínkách za nepraktickou, mimo jiné proto, že Moskva podle něj neprojevuje skutečný zájem o příměří.
„Pokud chceme zničit naši zemi, můžeme během takové války přistoupit k volbám,“ uvedl Zelenskyj během sobotního briefingu s vybranými novináři, jehož podrobnosti byly zveřejněny o den později.
Podle prezidenta by volby v průběhu války představovaly pro Ukrajinu mimořádné riziko. „Volby právě teď jsou pro stát tsunami, která Ukrajinu rozdělí,“ prohlásil. Zdůraznil, že jeho hlavním cílem zůstává ukončení války a zachování Ukrajiny jako suverénního a nezávislého státu.
Ukrajina volby pozastavila poté, co bylo po začátku rozsáhlé ruské invaze vyhlášeno stanné právo. Zelenského pětiletý prezidentský mandát formálně skončil v květnu 2024, avšak vzhledem k pokračujícím bojům se dlouho nevedla výraznější debata o konání nových voleb.
Situace se změnila po výzvě Fedorova, který patřil mezi výrazné členy vlády a Zelenskyj ho z funkce odvolal zhruba před měsícem. Jeho požadavek představoval jednu z nejvýraznějších veřejných výzev proti Zelenského politickému vedení, která zazněla přímo z Ukrajiny od začátku invaze.
Zelenskyj připustil, že by volby podpořil, pokud by ukrajinští spojenci dokázali vytvořit konkrétní podmínky umožňující jejich bezpečné, legitimní a demokratické uskutečnění.
Podle něj by však bylo nutné zajistit například možnost hlasování pro vojáky nasazené na frontě i pro miliony Ukrajinců, kteří kvůli válce odešli do zahraničí. Zároveň by musely být zajištěny bezpečnostní podmínky a možnost hlasovat bez raketových útoků a ostřelování.
Prezident také vysvětlil, proč byl Fedorov z vlády odvolán. Podle Zelenského překročil své pravomoci a snažil se zasahovat do oblastí, které spadají pod armádu. Prezident uvedl, že Fedorovovi nabídli čtyři jiné vládní pozice, ale všechny odmítl.
Zároveň zdůraznil, že k bývalému ministrovi nemá osobní výhrady. „Mám k Mychajlovi stále velmi pozitivní vztah. Hodně jsme toho spolu prožili,“ řekl Zelenskyj. Zároveň ale dodal, že podle něj se Fedorov vydává špatným směrem nebo je k tomu někým tlačen.
Velkou hrozbou podle Zelenského zůstává také ruský raketový arzenál. Moskva má údajně k dispozici 600 až 630 vysokorychlostních balistických raket a před zimou se podle ukrajinského prezidenta snažila jejich výrobu zvýšit na více než 100 kusů měsíčně. Maximální roční výrobní kapacita Ruska podle něj dosahuje zhruba 1 300 raket.
Balistické střely Rusko využívá k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, sklady i velká města. Jejich nasazení zároveň přispívá k rostoucímu počtu civilních obětí. Ukrajina se přitom potýká s nedostatkem amerických systémů Patriot, které jsou podle Zelenského jedním z mála účinných prostředků proti těmto střelám.
Ukrajina by podle prezidenta potřebovala pro zimní období až 300 protiraketových střel Patriot, zatímco požadavky ukrajinského letectva jsou ještě vyšší a dosahují zhruba 360 kusů. Zelenskyj připustil, že získat takové množství je obtížné, protože výroba nejmodernějších střel PAC-3 je omezená.
Ukrajina letos podle něj dosáhla dohody s Francií na dodávce nejméně jednoho systému protivzdušné obrany SAMP/T a s Německem na dodávce přibližně 600 střel PAC-2 a PAC-3 v letech 2027 a 2028. Spojené státy by podle Zelenského mohly pomoci uvolněním pěti až deseti procent svých zásob. Kyjev je za střely připraven zaplatit a prezident věří, že by taková pomoc mohla Ukrajině umožnit bezpečněji zvládnout nadcházející zimu.
Po sobotním rozhovoru se Zelenským francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie hodlá posílit svou podporu Ukrajině, včetně dodávek protivzdušných střel. Konkrétní rozsah pomoci však neuvedl.
Ukrajinští spojenci sdružení v takzvané koalici ochotných, kterou vedou Francie a Británie, se mají sejít v pondělí. Jednat budou o dalších možnostech, jak zvýšit tlak na Moskvu a přimět ji k ukončení války.
Rusko se mezitím podle ukrajinských odhadů připravuje na další pokus o dobytí zbývající části Doněcké oblasti, kterou stále nekontroluje. Moskva by podle těchto plánů chtěla dosáhnout svých cílů do konce roku. Zelenskyj však vyjádřil přesvědčení, že ruským silám se nepodaří obsadit města Kramatorsk a Slovjansk ani zbytek regionu.
Ukrajinský prezident rovněž očekává, že Rusko po zářijových parlamentních volbách přistoupí k další mobilizaci. Podle něj by Moskva mohla povolat přibližně 300 000 mužů. Mobilizace by se podle Zelenského měla zaměřit především na menší města a regiony mimo Moskvu a Petrohrad, aby se ruské armádě podařilo doplnit síly a znovu získat převahu na frontě, která se v poslední době výrazně neposouvá.