Ukrajinské železnice uvedly, že bývalý britský premiér Boris Johnson a bývalý šéf CIA David Petraeus dorazili vlakem do Polska jen krátce předtím, než dron zaútočil v blízkosti hranic.
Vlak s Johnsonem a bývalým šéfem CIA mohl být terčem ruského útoku u polských hranic
Ukrajinské železnice uvedly, že vlak, v němž cestovali bývalý britský premiér Boris Johnson a někdejší ředitel CIA David Petraeus, mohl být potenciálním cílem ruského dronového útoku. Ruský dron zasáhl lokomotivu nedaleko ukrajinsko-polské hranice.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha útok označil za „Putinův teror, který klepe přímo na dveře EU a NATO“.
Rozsáhlé noční ruské útoky zasáhly během noci různá místa po celé Ukrajině. Rusko při nich podle ukrajinských úřadů použilo více než 450 dronů a raket. Nejméně šest lidí zemřelo a více než 40 dalších utrpělo zranění. Ukrajinské letectvo oznámilo, že se jeho silám podařilo sestřelit nebo jinak zneškodnit 405 dronů a čtyři rakety.
Mezi nejhůře zasažené oblasti patřila západní Ukrajina. Ta přitom bývá ve srovnání s Kyjevem nebo regiony v bezprostřední blízkosti východní fronty obvykle považována za bezpečnější.
Ruské útoky zároveň vyvolaly poplach také v sousedním Polsku. To sdílí se západní Ukrajinou společnou hranici.
Ukrajinské i polské úřady informovaly rovněž o zásahu nákladního vozidla. K incidentu došlo méně než jeden kilometr od hraničního přechodu Dorohusk-Jahodyn, který spojuje obě země.
Události byla přítomna také Kateryna Sergackovová, ředitelka organizace Daily Humanity, která připravuje lidi pracující v rizikových oblastech. V době útoku cestovala vlakem směrem do Varšavy.
Podle jejích slov dostali cestující kolem deváté hodiny ráno, když se vlak blížil k polské hranici, pokyn k evakuaci. Už předtím přitom museli během noci vlak na přibližně dvě hodiny opustit.
„V tu chvíli byla atmosféra úplně jiná. Řekli nám, abychom se velmi rychle přesunuli,“ popsala. Krátce nato podle ní zaslechla první dron.
„Vidět a slyšet drony Šáhed jen několik set metrů od hranice je velmi nepříjemný zážitek,“ dodala.
Z cestujících ve vlaku podle dostupných informací nikdo neutrpěl zranění.
Incident popsal také britský ekonom, který si nepřál zveřejnit své jméno. Cestoval nočním spojem z Kyjeva do polského Chelmu. Podle jeho slov strávili cestující na hranici deset hodin a během této doby byli třikrát evakuováni.
„Při třetí evakuaci přiletěla raketa a úplně zničila lokomotivu, která byla před naším vlakem,“ uvedl.
Pracovníci železnice následně vyzvali cestující, kteří podle něj zachovali klid a soustředili se na pokyny, aby se ukryli v křoví poblíž jezera. Britský ekonom označil reakci ukrajinských železničářů za rychlou a disciplinovanou.
„Dostali jsme včasné upozornění, že bude nutná evakuace, a existoval plán, podle kterého se všichni řídili,“ řekl.
Průvodčí cestujícím už při nástupu podle něj vysvětlil, že během cesty existuje vysoké riziko další evakuace.
Žena, která cestovala ve stejném kupé se svým osmiletým synem, uvedla, že od roku 2022 pravidelně každý měsíc absolvuje cestu mezi Varšavou a Kyjevem. Za celou dobu se však podle jejích slov nikdy nestalo, že by musela vlak evakuovat nebo že by byl spoj na této trase napaden.
„Je to jednoznačně eskalace ze strany Putina a Ruska,“ uvedla.
Společnost Ukrajinské železnice, která provozuje příslušnou trať, následně zveřejnila informaci, která vyvolala ještě větší pozornost. Hraničním přechodem totiž krátce před dronovým útokem projel vlak, v němž cestovalo několik evropských bezpečnostních poradců. Na palubě byli také bývalý britský premiér Boris Johnson, někdejší švédský premiér Carl Bildt a bývalý ředitel CIA David Petraeus.
Železniční společnost uvedla, že nelze vyloučit možnost, že právě tento vlak mohl být zamýšleným cílem ruského dronu. Spoj podle ní opustil stanici dříve, než bylo původně plánováno, protože jízdní řády jsou průběžně upravovány s ohledem na neustálé nebezpečí ruských útoků.
Boris Johnson na sociální síti X reagoval na zničení lokomotivy slovy, že nerozumí logice, která vedla ruského prezidenta Vladimira Putina k útoku na stojící ukrajinskou lokomotivu v blízkosti polské hranice.
Podle Johnsona však lze s jistotou říci, že šlo o další příklad náhodného a nesmyslného útoku, kterému Ukrajinci čelí každý den, včetně útoků na civilní železniční dopravu.
Další oběti si ruské útoky vyžádaly také v dalších částech země. Ve východní Doněcké oblasti zahynuli tři lidé. V jižní Mykolajivské oblasti zemřela 71letá žena.
Ministr zahraničí Sybiha upozornil, že ruské údery představují hrozbu, která podle něj přesahuje hranice Ukrajiny.
„Nejde jen o pokračování útoků na naše státní hranice,“ uvedl. Na sociální síti X následně napsal: „Je to Putinův teror, který klepe přímo na dveře EU a NATO.“
„Ruští barbaři stojí u vašich bran, drazí partneři,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve zprávě zveřejněné na Telegramu uvedl, že Ukrajinci každý den bojují také proto, aby zabránili rozšíření ruských útoků dále do Evropy.
„Obětují své životy a brání tomu, aby se agrese rozšířila,“ napsal.
Polský premiér Donald Tusk v neděli varoval, že intenzivnější ruské útoky proti Ukrajině mohou během nadcházejících týdnů zasáhnout také polské území. Jeho vyjádření zaznělo během krizového jednání, které ve Varšavě svolal v reakci na ruské dronové útoky v blízkosti polsko-ukrajinské hranice.
„Nadcházející týdny a měsíce budou obdobím velmi intenzivní ruské aktivity,“ řekl Tusk. Zároveň upozornil, že Polsko nemůže vyloučit možnost, že se současná eskalace dotkne i jeho území.
Podle Tuska polské bezpečnostní a zpravodajské služby, stejně jako zpravodajské složky spojeneckých zemí, už předem varovaly před možností podobného vývoje.
„Věděli jsme, že součástí ruského plánu bude snaha narušit, ochromit a možná i zničit ukrajinské hraniční přechody,“ uvedl polský premiér.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který během týdne navštívil Kyjev, po nedělním ranním útoku napsal na sociální síti X stručně: „Putin stupňuje agresi.“
Ministr vnitra Marcin Kierwiński zdůraznil, že polské úřady situaci berou mimořádně vážně a nepřetržitě ji sledují.
„K těmto událostem přistupujeme s maximální vážností. Situaci průběžně monitorujeme. Rusko je nepřítelem svobodného světa,“ uvedl.
Moskva svou verzi událostí představila jinak. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho síly zasáhly železniční infrastrukturu na západě Ukrajiny, která je podle něj využívána k přepravě vojenského materiálu z evropských zemí.
„Pokračují údery na železniční infrastrukturu v západních oblastech Ukrajiny, které se využívají k přepravě vojenského nákladu z evropských zemí,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
Ukrajina i Rusko v poslední době stále častěji útočí na kritickou infrastrukturu na území protivníka. Drony a rakety s dlouhým doletem tak přenášejí důsledky války daleko za samotnou frontovou linii.
Do situace se v neděli vyjádřil také americký prezident Donald Trump. Ten prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl podle něj „přestat útočit na ruské zásoby nafty“, protože takové útoky přispívají k jejímu nedostatku.
„Ať útočí na různé cíle, ale ne na naftu, protože tím způsobuje její nedostatek,“ řekl Trump.
Zároveň tvrdil, že za nedostatkem pohonných hmot stojí především válka mezi Ruskem a Ukrajinou, nikoli americké angažmá na Blízkém východě.
Napětí se mezitím projevilo také v Litvě. Úřady krátce uzavřely letiště ve Vilniusu poté, co byl v jeho okolí údajně spatřen dron. NATO v reakci na poplach vyslalo do vzduchu nejméně jednu stíhačku.
Později se však ukázalo, že údajný dron byl ve skutečnosti hejnem ptáků. Vilniuské letiště se podle litevských úřadů podařilo znovu otevřít přibližně po 40 minutách.