Pokud FPÖ získá moc, připojí se k rostoucímu bloku autokratických, protibruselských a prokremelských stran v EU.
Očekávání byla dlouhodobá, jelikož strana dominovala průzkumům od roku 2022. Její vítězství však nebylo výrazné; nezískala absolutní většinu a její výsledek byl pouze o dva body vyšší než předchozí maximum. Může se také stát, že se nedostane do vlády.
Nicméně vítězství krajně pravicové, protiimigrační a prokremelské strany Svoboda (FPÖ) v rakouských parlamentních volbách představuje důležitý milník v postupu radikální pravice v Evropě.
FPÖ, která byla založena bývalými nacisty, měla v minulosti již zkušenosti s vládou jako menší partner v krátkých koalicích se středopravou Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) v letech 2000 a 2017, avšak nikdy předtím neskončila první v celostátních volbách. Nedělní výsledek 29 % je významným návratem, zejména po téměř katastrofálním skandálu před pěti lety, který vedl k rezignaci jejího tehdejšího lídra a pádu vlády.
Toto vítězství je součástí trendu, kdy neliberální strany získávají více křesel v parlamentech po celé Evropě. Před rokem zvítězil na Slovensku populistický Robert Fico a brzy sestavil vládu. Krátce poté skončila strana Freedom (PVV) Geerta Wilderse první v nizozemských volbách, což vedlo k přísnější imigrační politice. Krajně pravicové Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové dosáhlo v květnových volbách do Evropského parlamentu svého nejlepšího výsledku, což vedlo k oslabení centristických sil prezidenta Macrona.
Nedávno v Německu strana Alternative für Deutschland (AfD) získala historické vítězství v regionálních volbách, a to poprvé, co krajně pravicová strana uspěla v zemských volbách. Dále se očekává, že populistická strana ANO v České republice uspořádá parlamentní volby do října, přičemž v posledních volbách dominovala.
FPÖ však zatím není zaručeno, že se stane součástí nové rakouské vlády. ÖVP může usilovat o koalici se středolevou SPÖ a liberály, přičemž již dříve prohlásila, že nechce spolupracovat s lídrem FPÖ Herbertem Kicklem.
Pokud by ale Kickl souhlasil s méně konfliktní postavou, mohlo by dojít k vytvoření koalice FPÖ-ÖVP. To by pro EU znamenalo problematickou situaci, kdy by se Rakousko stalo součástí autokratického bloku orientovaného na Moskvu, který by mohl zahrnovat Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Tato situace by mohla mít významné důsledky pro evropskou politiku vůči Ukrajině a imigraci.
Krajně pravicové nebo národně konzervativní strany již nyní působí v koalicích v několika státech EU, včetně Maďarska, Itálie a Nizozemska. Ve Francii RN drží klíč k budoucí vládě a její přežití závisí na podpoře při hlasování o nedůvěře.
Úspěch FPÖ je znepokojivý a naznačuje, že evropské krajně pravicové strany nemusí mít potřebu „dezinfikovat“ svůj obraz jako v minulosti. FPÖ byla často obviňována z antisemitismu a fašistických tendencí, což její lídr Kickl popírá.
Před téměř 25 lety, když FPÖ pod vedením Jörga Haidera získala téměř 27 % hlasů, došlo k výrazným diplomatickým reakcím ze strany EU. Dnešní Evropa se však od té doby výrazně změnila.