Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku může ovlivnit celou německou politiku, další dvě zemské volby se uskuteční už tento měsíc.
Německo se stále vzpamatovává z jednoho z nejvýraznějších volebních úspěchů krajní pravice v zemských volbách od nacistické éry. Voliči v Sasku-Anhaltsku, spolkové zemi na území bývalého komunistického východního Německa, dali protiimigrační a proruské AfD drtivou podporu. Strana získala 43,8 % hlasů a jen těsně jí unikla absolutní většina.
Co se stalo a proč je výsledek tak významný?
Poprvé od konce druhé světové války se německá spolková země ocitla tak blízko možnosti, že ji bude řídit krajně pravicová strana. Výsledek AfD v Sasku-Anhaltsku byl natolik výrazný, že jej německý časopis Der Spiegel označil za „politické zemětřesení“ o síle 9,0 stupně.
AfD skončila téměř o 27 procentních bodů před CDU, tedy konzervativní stranou kancléře Friedricha Merze. V zemském parlamentu získala 39 z 83 křesel, a k absolutní většině jí tak chyběly pouze tři mandáty.
Pokud by se AfD podařilo sestavit vládu, získala by výrazný vliv například nad školstvím, kulturou nebo vnitřní bezpečností. Její hlavní kandidát Ulrich Siegmund během kampaně sliboval rozsáhlou deportační a „remigrační“ ofenzivu, zákaz duhových vlajek ve školách nebo zastavení výstavby nových větrných elektráren.
Výsledek zároveň posílil AfD před dalšími dvěma zemskými volbami, které Německo čekají ještě tento měsíc.
Vítězství strany také výrazně zvýšilo tlak na kancléře Friedricha Merze. Ten se během svého působení ve funkci snažil mimo jiné omezit podporu AfD, jeho CDU však v Sasku-Anhaltsku utrpěla drtivou porážku. Předsedkyně AfD Alice Weidelová po volbách uvedla, že její strana nyní míří na zisk 40 % hlasů v příštích parlamentních volbách plánovaných na rok 2029. V současných celostátních průzkumech se AfD pohybuje kolem 28 %.
Co může následovat?
Celostátní vedení AfD i její kandidát v Sasku-Anhaltsku Ulrich Siegmund tvrdí, že voliči dali straně jednoznačný mandát k převzetí vlády. Problémem ale zůstává, že AfD nezískala absolutní většinu. Aby mohla skutečně sestavit vládu, potřebovala by proto podporu dalších poslanců – buď prostřednictvím koalice, nebo formou takzvané tolerance menšinové vlády.
Siegmund před volbami opakovaně říkal, že o post zemského premiéra bude usilovat pouze tehdy, pokud bude mít strana dostatečně silný mandát. Ostatní politické strany přitom dosud odmítaly možnost, že by mu umožnily převzít moc prostřednictvím formální podpory.
Menší populistické hnutí BSW, které se označuje za levicově konzervativní a těsně překročilo pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu, však naznačilo, že by mohlo s AfD neformálně spolupracovat.
Už před volbami někteří členové CDU v Sasku-Anhaltsku začali veřejně zpochybňovat dosavadní politiku takzvaného „firewallu“, tedy zásady, podle níž tradiční strany odmítají jakoukoli spolupráci s AfD. Siegmund nyní naznačil, že chce v následujících dnech a týdnech oslovit ostatní strany a vyzkoušet, zda jejich odpor skutečně přetrvá.
Pokud by se mu vládu nepodařilo sestavit, připustil také možnost nových voleb. Ty by však vyžadovaly dvoutřetinovou podporu zemského parlamentu.
Co výsledek znamená pro politický „firewall“?
Vítězství AfD zároveň znovu otevřelo otázku, zda strategie mainstreamových stran, které se snaží krajní pravici držet mimo vládu, vůbec funguje.
AfD už jednou zvítězila v zemských volbách – v roce 2024 v sousedním Durynsku. Tehdy však její náskok nebyl tak výrazný a ostatním stranám se podařilo vytvořit složitou koalici, která jí zabránila převzít vládu.
V Sasku-Anhaltsku je však situace mnohem komplikovanější. Rozdíl mezi AfD a CDU byl natolik velký, že je obtížné představit si, jak by poražení politici dokázali sestavit podobnou širokou koalici. Zemský premiér Sven Schulze sám připustil, že CDU po tak špatném výsledku nemá dostatečně silný mandát k tomu, aby se o vytvoření vlády pokoušela.
Co výsledek znamená pro CDU a Friedricha Merze?
Výsledek voleb představuje také velmi tvrdý úder pro Friedricha Merze a jeho CDU. Německý kancléř přiznal, že byl výsledkem „hluboce šokován“, a čelí novým otázkám ohledně své politické budoucnosti.
Průzkumy naznačují, že voliči jsou stále více nespokojeni s tím, jak vláda řeší ekonomické problémy. Merzovi se nepodařilo naplnit očekávání spojená s oživením německé ekonomiky a zároveň se mu nepodařilo zastavit růst podpory AfD.
V Sasku-Anhaltsku se navíc výrazně projevily vysoké životní náklady a drahé energie. Ekonomické problémy, inflace a dopady války s Íránem podle průzkumů hrály mezi voliči dokonce významnější roli než samotná migrace, která je tradičně jedním z hlavních témat AfD.
Ačkoli je podpora AfD nejsilnější v bývalém východním Německu, strana začala v poslední době výrazně posilovat také v západních spolkových zemích. Na její podporu tam působí především obavy z úpadku průmyslu a postupné deindustrializace.
Výsledek může mít dopad také na Merzovu koalici se sociální demokracií. SPD naznačila, že by mohla být ochotna zmírnit některé plánované reformy nákladného německého sociálního systému, aby reagovala na nespokojenost voličů.
Merz však trvá na tom, že změny v oblasti zdravotnictví a důchodového systému jsou nezbytné. Zároveň prohlásil, že chce ve funkci zůstat a za své reformy bojovat „v zájmu našich dětí a vnoučat“.
Co přinesou další dvě zemské volby?
Další důležitá volební zkouška čeká Německo už 20. září. K volebním urnám zamíří obyvatelé Berlína a Meklenburska-Předního Pomořanska, tedy dalších dvou ze šestnácti německých spolkových zemí.
AfD nyní těží z výrazné dynamiky po vítězství v Sasku-Anhaltsku a zároveň z rostoucí nespokojenosti s Merzem a jeho vládou složenou z CDU a SPD. To představuje významné riziko pro obě strany federální koalice.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD v současnosti mírný náskok před vládní SPD. Zatím se však neočekává, že by zde dokázala získat absolutní většinu.
Situace v Berlíně je ještě nepřehlednější. O první místo zde soupeří CDU, krajně levicová Die Linke a právě AfD. Ani případné vítězství CDU by však nemuselo znamenat snadné sestavení vlády, protože vytvořit ideologicky soudržnou koalici by bylo velmi obtížné.
Další špatný výsledek CDU v jednom či obou těchto hlasováních by proto znamenal pro Merze další vážnou politickou ránu a mohl by ještě více destabilizovat jeho vládu.
Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku tak není pouze regionální událostí. Ukazuje, jak výrazně se mění německá politická mapa, zpochybňuje dosavadní strategii izolace krajní pravice a zároveň zvyšuje tlak na vládu Friedricha Merze. Nadcházející volby v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku mohou ukázat, zda šlo o jednorázový volební otřes, nebo o začátek širšího politického posunu v celém Německu.