Polovojenské jednotky označované jako colectivos se pohybují po ulicích s automatickými zbraněmi, zastavují vozidla a kontrolují lidem telefony.
Venezuelské úřady vyslaly do ulic ozbrojené milice, které mají hlídkovat, obsluhovat kontrolní stanoviště a provádět kontroly mobilních telefonů obyvatel. Opatření je součástí snahy režimu upevnit svou pozici po americkém útoku na Caracas.
Polovojenské skupiny známé jako colectivos v úterý projížděly hlavním městem na motocyklech, vyzbrojené útočnými puškami. Jejich okázalá přítomnost měla demonstrovat sílu a zabránit jakýmkoli projevům odporu či dojmu, že ve státě vzniklo mocenské vakuum.
Hlídky zastavovaly vozidla, prováděly prohlídky a vyžadovaly od lidí odemknutí telefonů, aby mohly nahlížet do kontaktů, zpráv i příspěvků na sociálních sítích. Pro obyvatele to byl jasný signál, že režim si i po únosu prezidenta Nicoláse Madura udržuje kontrolu.
Kdokoli byl považován za příznivce sobotního amerického zásahu, riskoval zatčení, uvedl čtyřicetiletý Mirelvis Escalona z caracaské čtvrti Catia. „Lidé se bojí. Po ulicích chodí ozbrojení civilisté. Nikdy nevíte, co se může stát, mohou někoho napadnout,“ řekl. Přestože se do velké části města vrátil zdánlivý běžný život – obchody i pekárny znovu otevřely a lidé chodili do práce – nejistota ohledně dalšího vývoje vytvořila napjatou atmosféru.
Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez se od pondělní inaugurace snaží působit klidně a sebejistě, avšak nervozita a otřes uvnitř vlády jsou zřejmé.
Vedle ponižujícího vystoupení Madura před newyorským soudem kvůli obviněním z obchodování s drogami čelí režim hrozbě dalších amerických úderů, prohlubující se ekonomické krizi, možnému vnitřnímu rozkladu a návratu opozičních lídrů ze zahraničí.
V pondělí večer zazněla střelba poté, co bezpečnostní složky zahájily palbu na neidentifikované drony, které byly údajně považovány za součást další americké operace. „K žádnému střetu nedošlo, situace v zemi je naprosto klidná,“ tvrdil náměstek ministra informací Simon Arrechider. Tento klid je však podle mnohých pouze zdánlivý.
Jen v pondělí bylo v Caracasu zadrženo nejméně 14 novinářů a pracovníků médií, z toho 13 ze zahraničních redakcí. Všichni kromě jednoho byli později propuštěni.
Nouzový dekret zároveň zakázal jakékoli veřejné oslavy Madurova pádu a nařídil bezpečnostním složkám vyhledat a zadržet „všechny osoby zapojené do propagace nebo podpory ozbrojeného útoku Spojených států“.
Na sociálních sítích se objevily záběry, na nichž členové colectivos – někteří se zakrytými obličeji – blokují silnice, pohybují se v opozičních čtvrtích a vyslýchají místní obyvatele. To vedlo k tomu, že lidé začali přes WhatsApp a další aplikace varovat své blízké, aby nechávali telefony doma nebo z nich mazali politický obsah.
Ministr vnitra Diosdado Cabello zveřejnil snímek, na němž pózuje po boku ozbrojených policistů, kteří skandují heslo: „Vždy loajální, nikdy zrádci.“
Třiapadesátiletá lékařka Jeaneth Fuentesová z Caracasu popsala, že přítomnost ozbrojených skupin – jak v uniformách, tak v civilním oblečení – proměnila její každodenní cestu do práce v riziko. „Je to děsivé,“ uvedla. Pondělní noční střelba podle ní jen posílila pocit, že se může stát cokoli. „Nedokážu nic plánovat. Žiju minutu po minutě.“ Z domova odchází pouze do zaměstnání a nikdy po šesté hodině večer.
Fuentesová doufá, že současný chaos by mohl znamenat začátek konce chavismu, politického hnutí, které se dostalo k moci v roce 1999 s Hugem Chávezem. „Co se budovalo desítky let, se ale nezhroutí během jediného dne,“ dodala.
Stoupenci vlády naopak únos Madura ostře odsoudili a zdůraznili, že budou bránit suverenitu země. „Venezuelský lid má bojovnost v krvi,“ prohlásil zaměstnanec ministerstva financí Willmer Flores. „Jsme osvoboditelé Ameriky a nenecháme se zastrašit.“ Madurovi vyjádřil plnou podporu.
V souvislosti s varováními Trumpovy administrativy před dalšími vojenskými údery a s blokádou vývozu ropy, která výrazně omezuje státní příjmy, se spekuluje o vnitřních sporech v režimu. Ty se mají týkat toho, jak vyhovět požadavkům Washingtonu a zároveň si zachovat protiimperialistickou rétoriku. Zatímco Rodríguezové nehrozí v USA žádné obvinění, jiní představitelé, například Cabello, čelí obviněním z drogové kriminality a v případě změny poměrů by mohli přijít nejen o moc, ale i o osobní svobodu.
Další výzvou pro vládu zůstává exilová opoziční vůdkyně María Corina Machado. Ta loni mobilizovala miliony voličů, tajně odcestovala do Osla převzít Nobelovu cenu míru a nyní slibuje návrat do vlasti. „Plánuji se vrátit co nejdříve,“ uvedla v rozhovoru pro Fox News a dodala, že opozice ve volbách jasně zvítězila. „Ve skutečně svobodných volbách bychom získali přes 90 procent hlasů.“
Donald Trump však Machadovou veřejně zpochybnil s tvrzením, že ve Venezuele nemá dostatečnou podporu, a nepřímo podpořil pokračování chavistické vlády vedené Rodríguezovou – ovšem za předpokladu, že splní americké požadavky, včetně zvýhodněného přístupu pro americké ropné společnosti.