Vědci objevili rozdíly ve střevních mikrobech u autistů, což vzbuzuje naději na rychlejší diagnostiku.
Vědci objevili konzistentní rozdíly mezi mikroby ve střevech autistů a neautistů, což vzbuzuje naději na jednoduchý a levný test na autismus. Toto zjištění naznačuje, že rutinní test stolice by mohl lékařům pomoci rychleji diagnostikovat autismus, což by znamenalo, že lidé by mohli dostat diagnózu a potřebnou podporu mnohem dříve než při současných zdlouhavých postupech.
„Obvykle trvá tři až čtyři roky, než se potvrdí podezření na autismus, přičemž většina dětí je diagnostikována ve věku šesti let,“ uvedl profesor Qi Su z Čínské univerzity v Hongkongu. „Náš panel mikrobiomových biomarkerů je velmi účinný u dětí mladších čtyř let, což může usnadnit včasnou diagnózu.“ Míra autismu v posledních desetiletích vzrostla hlavně díky lepší informovanosti a širším diagnostickým kritériím. V západních zemích, včetně Spojeného království, se nyní předpokládá, že asi jeden ze 100 lidí je na autistickém spektru.
Studie na dvojčatech naznačují, že 60–90 % autismu je způsobeno genetikou, ale další faktory, jako jsou starší rodiče, porodní komplikace a vystavení znečištěnému ovzduší nebo pesticidům v těhotenství, rovněž hrají roli. Příznaky autismu se pohybují od dětí, které nereagují na své jméno a vyhýbají se očnímu kontaktu, až po dospělé, kteří obtížně chápou myšlenky neurotypických lidí a jsou znepokojeni změnami v rutině. Vědci již dlouho vědí, že autisté mají méně rozmanité bakterie ve střevech, ale není jasné, zda je to způsobeno autismem nebo zda to k autismu přispívá.
Su a jeho tým analyzovali vzorky stolice od 1 627 dětí ve věku od jednoho do 13 let, včetně autistických. Zkoumali přítomné bakterie, viry, houby a další mikroby zvané archaea. V časopise Nature Microbiology vědci popsali, jak se střevní mikrobi výrazně lišili mezi autistickými a neautistickými dětmi. Celkem bylo u autistických dětí odlišných 51 typů bakterií, 18 virů, 14 archaeí, sedm hub a tucet metabolických drah. S využitím strojového učení dokázali identifikovat autistické děti s přesností až 82 % na základě 31 mikrobů a biologických funkcí ve střevech.
Výzkum také odhalil, že různé metabolické dráhy spojené s energií a neurovývojem byly u autistických dětí narušeny. „Zatímco genetické faktory hrají klíčovou roli v autismu, mikrobiom může přispívat modulací imunitních reakcí, produkce neurotransmiterů a metabolických drah,“ uvedl Su. „To nemusí znamenat příčinnou souvislost, ale naznačuje to, že mikrobiom může ovlivnit závažnost nebo projevy autismu.“ Pokud mají vědci pravdu a narušení mikrobiomu ovlivňuje závažnost autismu, mohly by se vyvinout personalizované intervence, které využívají dietu nebo probiotika k zlepšení mikrobiomu u autistických jedinců.
„Tento široký přístup má potenciál vyvinout efektivnější, neinvazivní diagnostické nástroje a terapeutické strategie pro autismus,“ řekl Su. Tým nyní provádí klinickou studii, aby zjistil, zda vzorky stolice mohou pomoci identifikovat autistické děti již ve věku jednoho roku. Dr. Dominic Farsi z King’s College London uvedl, že výsledky by mohly mít „velký potenciál“ v diagnostické praxi, ale je zapotřebí další výzkum k potvrzení těchto zjištění. „Navzdory tomu by tyto výsledky mohly představovat velký krok k vylepšení diagnostických metod pro autismus,“ dodal.
Dr. Elizabeth Lundová, nezávislá konzultantka v oblasti výživy a zdraví trávicího traktu, řekla: „Myšlenka, že analýza vzorků stolice může pomoci při diagnóze, je velmi vzrušující, protože současný proces je zdlouhavý a je nedostatek odborníků, kteří mohou správně diagnostikovat autismus.“ „Je zřejmé, že studie musí být opakována v různých populacích po celém světě, ale tento přístup může nabídnout novou a více automatizovanou cestu k diagnostice v dlouhodobém horizontu.“