Víkendovým útokem na podmořskou část plynovodu spojující Estonsko a Finsko ve Finském zálivu vyvolala finská média podezření, že šlo o úmyslný akt. Vyšetřovatelé zjistili, že k poškození potrubí o délce 151 kilometrů, známého jako Balticconnector, došlo mechanickým způsobem, a to souběžně s poškozením telekomunikačního kabelu. Finská tajná služba nevylučuje možný podíl „cizí mocnosti“ a šéf této služby, Antti Pelttari, zdůraznil, že není možné vyloučit zodpovědnost ze strany této cizí mocnosti.
Firma Gasgrid, provozující finskou část plynovodu, zaznamenala v noci ze 7. na 8. října náhlý pokles tlaku a byla nucena uzavřít potrubí. Finské úřady začaly zkoumat námořní provoz v dané lokalitě v době útoku, a přestože vyšetřování teprve začalo, média naznačují možný ruský vliv, neboť v kritické době se v okolí pohybovala loď s ruskou vlajkou.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude reakce jednotná a rozhodná. Incident připomíná předchozí útok na plynovod NordStream, ačkoliv okolnosti tohoto aktu zůstávají nevyjasněné.
Poslední zpráva finské tajné služby poukazuje na zhoršující se vztahy mezi Helsinkami a Moskvou a naznačuje, že Rusko nyní vnímá Finsko jako nepřátelský stát. Tato situace přichází po tom, co Finsko požádalo o členství v NATO a stalo se jeho členem v dubnu 2023, reagujíc tak na ruskou agresi vůči Ukrajině.