Nedělní volby by mohly přinést souboj mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a Marcelem Ciolacuem, lídrem sociálních demokratů.
Rumuni v neděli hlasují v prvním kole prezidentských voleb, které by mohly vyústit ve druhém kole v souboj krajně pravicového nacionalisty s aktuálním levicovým premiérem.
O post prezidenta v členské zemi EU a NATO se uchází 13 kandidátů. Očekává se, že volby přejdou do druhého kola 8. prosince. Volební místnosti byly otevřeny od 7:00 do 21:00 místního času (05:00–19:00 GMT), přičemž Rumuni žijící v zahraničí mohli hlasovat už od pátku.
Do 18:00 místního času podle ústřední volební komise hlasovalo 8,2 milionu lidí, což odpovídá přibližně 45 % registrovaných voličů.
Ve druhém kole by se mohl George Simion, lídr krajně pravicové Aliance pro jednotu Rumunů (AUR), postavit proti současnému premiérovi Marcelu Ciolacuovi, který má podporu největší politické strany v zemi, Sociálně demokratické strany (PSD).
Prezident v Rumunsku má pětileté funkční období a výrazné pravomoci, které zahrnují rozhodování v otázkách národní bezpečnosti, zahraniční politiky a jmenování soudců.
Vedle prezidentských voleb se v Rumunsku 1. prosince uskuteční také parlamentní volby, které rozhodnou o složení nové vlády a výběru premiéra.
George Simion (38), známý svou kontroverzností, je výrazným zastáncem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dlouhodobě prosazuje sjednocení Rumunska s Moldavskem, které mu letos obnovilo pětiletý zákaz vstupu z bezpečnostních důvodů. Stejně tak má zakázán vstup na Ukrajinu.
„Chci, aby byli Rumuni v příštích pěti až deseti letech skutečně hrdí na svou národnost, aby propagovali naši kulturu a místní produkty,“ prohlásil ve středu v Bukurešti. „Jako prezident se budu zasazovat o rumunské zájmy, které se ve většině případů shodují se zájmy našich partnerů.“
Ecaterina Nawadia, 20letá studentka architektury, se v neděli poprvé zúčastnila celostátních voleb a vyjádřila naději, že mladí lidé přijdou hlasovat v hojném počtu.
„Od revoluce v roce 1989 jsme neměli skutečně dobrého prezidenta,“ uvedla. „Doufám, že většina lidí mé generace šla volit, protože hlavní favorit není nejlepší volbou.“
Cristian Andrei, politický analytik z Bukurešti, předpokládá, že volby budou „těsné“ a klíčovou roli by mohla sehrát rumunská diaspora, která ovlivní postup kandidátů do druhého kola.
„Rumunsko se nachází v bodě, kdy by mohlo snadno sklouznout k populistickému režimu. Nespokojenost voličů je značná napříč různými společenskými vrstvami,“ varoval. „Každý režim a každý lídr by mohl být v pokušení vydat se touto cestou.“
Andrei rovněž upozornil, že ekonomické problémy, jako je velký rozpočtový schodek, vysoká inflace a hospodářské zpomalení, by mohly přimět hlavní kandidáty k většímu příklonu k populistickým postojům.
Marcel Ciolacu uvedl, že jeho prioritou, pokud bude zvolen, bude přesvědčit Rumuny, aby zůstali doma nebo se vrátili ze zahraničí. „Rumunsko má příležitost stát se během následujících 10 let rozvinutou ekonomikou, kde je poctivá práce spravedlivě oceněna a lidé mají jistotu lepšího života,“ řekl. „Abychom to dosáhli, potřebujeme odpovědnost a rovnováhu. Kandiduji, protože Rumunsko potřebuje změnu.“
Mezi dalšími významnými kandidáty jsou Elena Lasconi ze strany Save Romania Union (USR), nezávislý kandidát Mircea Geoană, bývalý zástupce generálního tajemníka NATO, a Nicolae Ciucă, bývalý armádní generál a lídr Národní liberální strany (PNL), která je v křehké koalici s PSD.
Geoană, bývalý ministr zahraničí a velvyslanec v USA, zdůraznil své mezinárodní zkušenosti: „V tomto komplikovaném světě přináším dovednosti, zkušenosti a globální kontakty.“
Lasconi, bývalá novinářka a představitelka USR, označila korupci za klíčový problém Rumunska. Podporuje vyšší výdaje na obranu a pokračující pomoc Ukrajině.
Rumunsko se od začátku ruské invaze v únoru 2022 řadí mezi pevné spojence Ukrajiny. Simion však vyjádřil nesouhlas s dodávkami raketového systému Patriot a další vojenské pomoci Ukrajině. Doufá, že nově zvolený americký prezident Donald Trump dokáže válku ukončit.
Strana AUR, kterou Simion vede, se v roce 2020 dostala z neznáma na 9 % v parlamentních volbách, což jí umožnilo vstoupit do parlamentu. Kritici označují Simiona i jeho stranu za extremisty, což Simion odmítá.
„Jsme součástí nové vlny vlasteneckých stran v Evropě, trochu ve stylu Trumpa,“ uvedl Simion.