Navzdory ruské podpoře vládnoucí vojenské juntě se povstalcům v posledních dnech daří způsobovat vážné ztráty a údery.
Když se loni v létě setkal vůdce malijské vojenské junty Assimi Goïta v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, bylo to vnímáno jako důkaz silného ruského vlivu v Mali na úkor západních států.
V té době působily v této vnitrozemské zemi v oblasti Sahelu asi 5 500 kilometrů od Moskvy přibližně dva tisíce ruských vojáků, kteří podporovali místní režim v rámci širší snahy Ruska posílit svůj vliv v Africe.
V posledních dnech však série koordinovaných útoků džihádistických skupin a separatistů ukázala, že ruská vojenská přítomnost má v regionu své limity a není schopna plně zajistit stabilitu.
O víkendu podnikli povstalci jeden z nejúspěšnějších útoků proti vládním silám podporovaným Ruskem za poslední roky. Boje pokračovaly i v pondělí a situace na místě zůstává nepřehledná, přičemž rebelové dosáhli alespoň jednoho významného úspěchu – ruský Africký sbor, nástupnická struktura Wagnerovy skupiny, se stáhl ze strategického města Kidal na severu země.
Podle analytiků tato situace oslabuje vnímání ruské spolehlivosti v regionálních konfliktech.
Sousední státy Burkina Faso a Niger se po vojenských převratech také odklonily od západních partnerů a začaly spolupracovat s Moskvou, čímž vznikl blok států orientovaných na Rusko v oblasti Sahelu. Nejhlubší ruská přítomnost je však právě v Mali.
Africký sbor přiznal ztráty v bojích a hlásil evakuaci raněných i techniky. Zároveň se objevily zprávy o sestřelení ruského vrtulníku a smrti jeho posádky. Situace zasáhla i malijské vedení – zemřel například ministr obrany Sadio Camara po útoku na jeho rezidenci.
Od převzetí moci juntou v roce 2021 se Mali odklonilo od Francie a obrátilo se na Rusko jako hlavního bezpečnostního partnera. Moskva zde původně působila prostřednictvím Wagnerovy skupiny, která dosáhla několika vojenských úspěchů, včetně dobytí Kidalu v roce 2023.
Po smrti Jevgenije Prigožina a rozpadu Wagnera byla tato síla nahrazena Africkým sborem pod přímým velením ruského ministerstva obrany. Odborníci však upozorňují, že tato nová struktura nedosahuje úrovně původních jednotek, a trpí nižší efektivitou i morálkou.
Už v roce 2024 utrpěly ruské jednotky v Mali těžké ztráty při přepadu, který patřil k nejvážnějším incidentům jejich působení v Africe.
Nynější ztráta Kidalu je proto vnímána jako významný symbolický neúspěch Moskvy, i když odborníci zároveň zdůrazňují, že bez ruské podpory by situace malijské junty byla ještě mnohem horší.
Moskva reagovala zdrženlivě a útoky pouze odsoudila, zatímco ruská média naopak zdůrazňují roli svých sil při obraně vládních pozic.