Podle obranného analytika představuje torpédový útok pro vládu premiéra Naréndry Módího ponižující situaci, protože přehlédla svého amerického obranného partnera.
Tísňové hlášení dorazilo do srílanského námořního záchranného centra krátce po páté hodině ráno. Brzy se ukázalo, že loď v potížích spadá do záchranné zóny Srí Lanky, protože se nacházela asi 19 námořních mil od jižního pobřeží poblíž města Galle.
Námořnictvo okamžitě zahájilo záchrannou operaci. První člun vyplul už kolem šesté ráno a další ho rychle následovaly. Hustá ranní mlha však ztěžovala orientaci a posádky se snažily zahlédnout loď v dálce.
Na místě ale našly jen ropnou skvrnu na hladině. V moři se držely desítky přeživších na záchranných vorech a mezi vlnami plavala i těla. Samotná loď však zmizela. Íránská válečná loď IRIS Dena, která mířila do přátelského přístavu na Srí Lance, už mezitím ležela na dně Indického oceánu.
Plavidlo se potopilo během necelých tří minut poté, co ho zasáhlo torpédo Mark 48, jedno z nejsilnějších na světě. To odpálila americká jaderná ponorka USS Charlotte, která operovala skrytě v blízkosti. Při útoku zahynulo nejméně 84 lidí z posádky; jejich ostatky byly tento týden převezeny zpět do Íránu. Incident zároveň přenesl americko-íránský konflikt až do oblasti Indického oceánu.
Loď byla v době útoku více než 3 000 kilometrů od Perského zálivu a neúčastnila se žádné bojové mise. Někteří komentátoři proto srovnávají její potopení s případem argentinského křižníku Belgrano, který během války o Falklandy v roce 1982 potopila britská ponorka, což tehdy vyvolalo velké kontroverze.
Dena se do oblasti dostala na pozvání Indie, aby se zúčastnila mezinárodní přehlídky flotily v přístavu Visakhapatnam. Této pravidelné námořní akce se během deseti dnů zúčastnily lodě z více než 70 zemí, včetně USA, Austrálie nebo Ruska. Jen tři dny po skončení přehlídky však Spojené státy a Izrael zahájily bombardování Íránu. Následný útok na íránskou loď šokoval řadu vojenských představitelů a analytiků v regionu, kteří se obávají rozšíření konfliktu do citlivé oblasti Indického oceánu.
Írán označil potopení lodi za „zvěrstvo“, zatímco administrativa Donalda Trumpa trvala na tom, že šlo o legitimní vojenský cíl. Americký ministr obrany Pete Hegseth dokonce prohlásil, že loď se cítila v bezpečí, dokud nezemřela „tichou smrtí“. Trump se navíc pochlubil strategií americké armády, která podle něj v konfliktu raději íránská plavidla potápí, než aby je zajímala.
Bývalý velitel indického námořnictva admirál Arun Prakash uvedl, že útok byl sice z právního hlediska možný, protože se odehrál v mezinárodních vodách, přesto jej považuje za šokující. Podle něj mohly Spojené státy loď potopit jinde na její cestě do Perského zálivu. „Jsme přátelé a partneři USA, ale přenést válku až k našim dveřím je velmi problematické,“ uvedl.
Zpochybnil také etickou stránku útoku na plavidlo, které bylo hostem Indie a nepředstavovalo bezprostřední hrozbu. Podle něj působí situace jako určitá zrada – íránská loď se účastnila přátelské námořní akce a krátce po vyplutí z přístavu byla potopena. Domnívá se, že Spojené státy mohly akci odložit, aby Indii nevystavily nepříjemné situaci.
Zatímco Írán tvrdí, že loď nebyla ozbrojena, představitelé indického i srílanského námořnictva to považují za nepravděpodobné. Podle Prakashe žádná válečná loď nevyplouvá bez munice. Stejný názor vyjádřil i bývalý náčelník štábu srílanského námořnictva Sarath Weerasekara, podle něhož jsou válečné lodě v mezinárodních vodách vždy plně připravené k obraně.
Někteří odborníci zároveň kritizují přístup USA k záchraně přeživších. Podle několika bývalých námořních velitelů je běžnou praxí, že útočící strana pomůže zachránit přeživší, i když připouštějí, že pro jadernou ponorku operující v utajení je to složitější. Jeden z bývalých indických admirálů však uvedl, že Spojené státy měly podle Ženevských úmluv povinnost pomoci.
Srílanská vláda mezitím zdůraznila, že při reakci na incident postupovala humanitárně. Ostrovní stát se totiž snaží vyhnout tomu, aby byl vtažen do širšího konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Objevily se ale otázky, zda Kolombo neotálelo s povolením íránské lodi zakotvit v přístavu, což ji mohlo učinit zranitelnější.
Podle úředníků Írán během přehlídky flotily požádal Srí Lanku o přátelskou zastávku na cestě domů. Do oblasti vyslal tři lodě – torpédoborec IRIS Dena, podpůrné plavidlo IRIS Bushehr a výsadkovou loď IRIS Lavan. Poslední jmenovaná nakonec kvůli technickým problémům zakotvila v Indii.
Přestože podobné návštěvy přístavů bývají běžné, probíhající válka mezi USA a Íránem z celé situace udělala pro Srí Lanku velmi citlivou geopolitickou otázku. Když Dena a Bushehr mířily k srílanskému pobřeží, vláda stále ještě nevydala konečné povolení k jejich vplutí do přístavu.