Jednání v Rijádu, na nichž se podílejí americký ministr a jeho ruský kolega, představují zásadní změnu ve vzorcích vzájemných vztahů.
Američtí a ruští zástupci se po jednáních v Rijádu dohodli, že prozkoumají „ekonomické a investiční příležitosti“, které by mohly vzniknout po ukončení války na Ukrajině. Tyto rozhovory znamenají významnou změnu v přístupu Washingtonu k Moskvě.
Tato dohoda přišla uprostřed obav v Kyjevě a v Evropě, že Donald Trump by mohl prosadit mírové urovnání ve prospěch Vladimira Putina. Ukrajinští a evropští představitelé na jednáních v Rijádu nebyli přítomní.
Po rozsáhlých jednáních mezi USA a Ruskem v paláci Diriyah ministr zahraničí USA, Marco Rubio, oznámil, že byl vytvořen tým na vysoké úrovni, který se zaměří na podporu mírových jednání a prozkoumání příležitostí po skončení konfliktu. Tento posun znamená dramatický obrat v politice Bidenovy administrativy, která se dosud snažila izolovat Moskvu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a hlavní poradce prezidenta Putina, Jurij Ušakov, se setkali s Rubiem a americkými představiteli Mikem Waltzem a Stevem Witkoffem. Rubio zdůraznil, že jakékoli ukončení konfliktu musí být přijatelné pro všechny strany, včetně Ukrajiny, Evropy a Ruska, a že během jednání byly konzultovány i evropské státy.
Rozhovory v Rijádu zvýšily obavy v Kyjevě i v Evropě, kde se diskutovalo o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Lavrov však tento krok odmítl, označil ho za nepřijatelný pro Moskvu a znovu upozornil na to, že rozšíření NATO a připojení Ukrajiny k alianci ohrožuje ruské zájmy.
Ruský ministr také odmítl americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, přičemž tvrdil, že Rusko nikdy neohrozilo ukrajinský civilní energetický systém.
Po jednání Ušakov uvedl, že probíhaly dobré diskuse a obě strany souhlasily s pokračováním vyjednávání o Ukrajině. Také bylo zmíněno, že se diskutovalo o možném summitu mezi Putinem a Trumpem, ale jeho konání příští týden je nepravděpodobné.
Ukrajinští představitelé na schůzku nebyli pozváni. Prezident Zelenskyj během návštěvy Ankary prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádné výsledky jednání o ukončení války, která probíhala „za jejími zády“, a že Kyjev vždy odmítne Putinova „ultimáta“.
Diskuse v Rijádu představují první vysoké úsilí o vyjednání ukončení Putinovy invaze na Ukrajinu, od chvíle, kdy se rozhovory v minulosti zhroutily kvůli ruským požadavkům.
Ačkoliv diplomatické úsilí stále pokračuje, podrobnosti o Trumpově plánu na mírové řešení pro Ukrajinu nebo o ochotě Ruska spolupracovat zůstávají nejasné. Úterní setkání nepřineslo mnoho nových informací.
Po ukončení rozhovorů obě strany vydaly pečlivě formulovaná prohlášení. Rubio označil setkání za „první krok“ dlouhé cesty a zdůraznil, že ukončení konfliktu musí být přijatelné pro všechny strany, včetně Ukrajiny, Evropy a Ruska. Walz dodal, že jde o „trvalý konec války, nikoliv o dočasný“, a zmínil, že budou probíhat diskuse o území a bezpečnostních zárukách.
Kirill Dmitriev, šéf ruského fondu přímých investic, uvedl, že obě strany začaly naslouchat, ale na jakékoli kompromisy je příliš brzy.
Před rozhovory ruská strana zdůraznila, že se snaží o „normalizaci“ vztahů s USA a položení základů pro mírovou dohodu na Ukrajině. USA však před jednáním provedly některé ústupky, což naznačuje, že Ukrajina bude muset vzdát své ambice vstoupit do NATO a smířit se s územními ztrátami. Putin během telefonátu Trumpovi zmínil, že Rusko chce „urovnat důvody konfliktu“, což by mohlo znamenat širší přetvoření evropské bezpečnosti, než jen omezení zaměření na Ukrajinu.
Ruské požadavky by se mohly podobat těm z předvečera invaze v roce 2021, kdy Rusko požadovalo, aby Ukrajina přijala neutrální status a NATO přestalo rozmisťovat zbraně v zemích, které se staly členy po roce 1997. To by zasáhlo východní Evropu, včetně Polska a pobaltských států.
Po rozhovorech ruská mluvčí Maria Zacharovová uvedla, že Rusko požaduje zrušení závazku Ukrajiny připojit se k NATO, včetně zrušení prohlášení z bukurešťského summitu z roku 2008, které slibovalo možné členství Ukrajiny.
Putin také požaduje, aby Ukrajina omezila své vojenské síly, což vyvolává obavy, že by se stala zranitelnou vůči budoucím ruským útokům.
Ruská strana také použila rozhovory jako příležitost k prosazení zmírnění západních sankcí, které poškodily její ekonomiku. Dmitriev naznačil, že americké ropné společnosti by se mohly vrátit do Ruska a využít jeho přírodní zdroje.
Setkání v Rijádu poskytlo Saúdské Arábii a jejímu vůdci, korunnímu princi Mohammedu bin Salmánovi, příležitost posílit svou roli na mezinárodní scéně, přičemž se stal klíčovým zprostředkovatelem mezi USA a Ruskem.
Tlak z USA vedl k tomu, že Kyjev a jeho spojenci se snaží zajistit si místo u vyjednávacího stolu, obávajíce se, že Washington a Moskva mohou uzavřít dohodu, která by marginalizovala jejich zájmy. V reakci na to Francie svolala mimořádné setkání EU a Spojeného království, aby koordinovaly svou odpověď.
Po schůzce Emmanuel Macron oznámil, že mluvil s Trumpem a Zelenským a zdůraznil, že usilují o silný a trvalý mír na Ukrajině. Zdůraznil, že Rusko musí ukončit svou agresi a Ukrajina musí mít silné bezpečnostní záruky.
Bezpečnostní rozhovory v Paříži ale nepřinesly konkrétní opatření, protože evropští lídři se snažili udržet jednotnou frontu, i když existovaly rozpory ohledně rozmístění vojsk na Ukrajině.