Hlavní proudové skupiny se spojily, aby jí zajistily přesvědčivé vítězství a porazily proti EU a krajně pravicové síly.
Ursula von der Leyen vyhrála druhé funkční období jako předsedkyně Evropské komise a dosáhla přesvědčivého vítězství v Evropském parlamentu, který se sjednotil proti protievropským a krajně pravicovým silám. Když bylo oznámeno, že von der Leyenová, první žena v čele EU exekutivy, získala o 41 hlasů více než potřebovala, sněmovna ve Štrasburku propukla v potlesk. Tento výsledek je lepší než při jejích prvních volbách v roce 2019.
Německá křesťanská demokratka nyní povede zákonodárný a výkonný orgán EU do roku 2029. „Nemohu dostatečně vyjádřit svou vděčnost všem europoslancům, kteří pro mě hlasovali,“ napsala na Twitteru krátce po oznámení výsledků. Toto vítězství upevňuje postavení von der Leyenové jako jednoho z nejvýznamnějších předsedů komise v 67leté historii EU. Byla oceněna za rychlou podporu Ukrajině, účinnou reakci na pandemii, která zahrnovala společný nákup vakcín a první společnou půjčku na vytvoření fondu obnovy po Covidu. Kritiku však obdržela za spoléhání se na úzký okruh poradců a nedostatečnou transparentnost. Evropský soudní dvůr zjistil, že její komise nezajistila dostatečný přístup k dohodám o nákupu vakcín proti Covidu.
Ve čtvrtek von der Leyen slíbila „větší transparentnost, větší odpovědnost“ a častější návštěvy parlamentu, aby reagovala na tyto obavy. Ve svém projevu před hlasováním vyzvala „všechny demokratické síly v této sněmovně“, aby ji podpořily, a představila široký soubor priorit pro své druhé funkční období. „Nikdy nedovolím, aby demagogové a extremisté ničili náš evropský způsob života,“ řekla. Zisky krajní pravice v nedávných volbách spolu s mezinárodními výzvami vedly k tomu, že von der Leyen získala více hlasů než v roce 2019.
Celkem pro ni hlasovalo 401 europoslanců, 284 bylo proti, 15 se zdrželo a sedm hlasů bylo neplatných. Ke znovuzvolení potřebovala 360 hlasů. Tento výsledek je úlevou pro lídry EU, kteří ji minulý měsíc nominovali na druhé funkční období po volbách, které posunuly parlament doprava.
Německý kancléř Olaf Scholz poblahopřál von der Leyenové a uvedl, že její znovuzvolení je „jasným znakem naší schopnosti jednat v Evropské unii, zvláště v těžkých časech“. Polský premiér Donald Tusk řekl: „Jsem si jistý, že odvedete skvělou práci. Společně to zvládneme.“
Von der Leyenová obdržela podporu Evropské lidové strany (EPP), socialistů a demokratů a centristické skupiny Renew, i když někteří členové hlasovali proti. Zelení, kteří v roce 2019 hlasovali proti von der Leyenové, ji podpořili, aby krajní pravice nezískala moc. „Je to zelený program, který nám nabídla? Můžu říct, že ne,“ řekl před hlasováním spolupředseda Zelených Terry Reintke. Dodal však, že je zásadní, aby proevropské demokratické skupiny zůstaly sjednoceny a „zabránily krajní pravici dostat se k moci“.
Euroskeptická skupina Evropských konzervativců a reformistů, která zahrnuje stranu Bratři Itálie Giorgia Meloniho a polské Právo a spravedlnost, byla rozdělena. Plánovala svobodné hlasování, ale uvedla, že „velká většina“ jejích poslanců bude proti von der Leyenové. Předseda EPP Manfred Weber, který má s von der Leyenovou chladné vztahy, vyzval svou skupinu k podpoře její kandidatury a řekl jim: „Pokud chcete chránit demokracii, hlasujte dnes pro Ursulu von der Leyenovou.“
V kontextu války na Ukrajině, obav z cizího vměšování do evropských voleb a možné návratu Donalda Trumpa jeho slova zdůrazňovala názor mnoha europoslanců, že toto hlasování bylo více než jen volbou nového předsedy komise. Posun v rovnováze v parlamentu se projevil, když francouzský krajně pravicový vůdce Jordan Bardella promluvil před hlasováním jako třetí vůdce skupiny, což odráželo postavení jeho skupiny Patriots jako třetí největší síly v parlamentu za EPP a socialisty.
Krátce poté byl z jednacího sálu vykázán krajně nacionalistický rumunský europoslanec poté, co nadával liberálnímu zákonodárci, zatímco krajně pravicový polský europoslanec, mluvící za nově vzniklou extremistickou skupinu Evropa suverénních národů, napadl migrační politiku EU a von der Leyenovou osobně nevybíravými slovy. Někteří zasvěcenci naznačili, že přítomnost těchto hlasitých hlasů na krajní pravici by mohla pomoci von der Leyenové tím, že by zdůraznila důležitost hlasování.
V apelu na svou vlastní středopravou EPP von der Leyen slíbila „snížení zátěže“ práva EU na pomoc malým podnikům, přičemž svou hlavní prioritou označila konkurenceschopnost a prosperitu. Slíbila také Zeleným, liberálům a socialistům, že bude pokračovat v klimatických plánech EU, a během prvních 100 dnů slíbila novou „čistou průmyslovou dohodu“ k podpoře investic do dekarbonizace a zelených technologií. Ve shodě s vizí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona slíbila „skutečnou unii obrany“ pro rozvoj společných projektů a navrhla evropský vzdušný štít k ochraně sdíleného vzdušného prostoru.
V rámci jejího programu bude mít EU poprvé komisaře pro bydlení, ačkoli blok nemá v této oblasti žádné politické pravomoci. Přesto slíbila „evropský plán dostupného bydlení“ k řešení krize vysokých nájmů a nedostupných domů, což je klíčová priorita socialistů. Von der Leyenová znovu potvrdila podporu EU Ukrajině a ostře kritizovala nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. „Tato takzvaná mírová mise nebyla nic jiného než uklidňující mise,“ řekla poslancům Evropského parlamentu a vyvolala největší potlesk svého 50minutového projevu.