Ukrajinská armáda, složená stále více ze starších mužů, čelí vyčerpání, avšak Zelenskyj váhá s tím, aby snížil věk pro mobilizaci pod 25 let.
Jednoho chladného odpoledne v západoukrajinském městě Kovel se starší muž s šedivými vlasy v uniformě připravoval na odjezd vlakem. Malý chlapec ho pevně objímal kolem kolen a odmítal ho pustit. „Dimo, rozluč se s dědečkem,“ řekla matka a jemně ho odvedla pryč.
Za chvíli vlak vyrazil na dlouhou cestu směrem na východ, k frontovým liniím války proti Rusku. Mužova dcera a vnuk, oba v slzách, mávali z nástupiště na rozloučenou.
Takové scény jsou na Ukrajině čím dál běžnější. Vyčerpaná armáda se stále více spoléhá na starší muže, zatímco země se blíží třetímu roku intenzivní války s Ruskem. S blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu Ukrajina čelí vážnému problému nedostatku vojáků na frontě.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odolává tlaku ze strany Bidenovy administrativy na snížení věku pro mobilizaci z aktuálních 25 let na 18, poukazujíc na citlivost nasazování mladších mužů ve společnosti, která již trpí demografickou krizí. Avšak s tím, jak Rusko pokračuje v mobilizaci dalších rekrutů pro své postupy, ukrajinská armáda čelí obtížím při hledání dostatečného počtu vojáků na frontové linie.
Rozhovory s ukrajinskými důstojníky, kteří kvůli citlivosti tématu zůstali anonymní, odhalují znepokojivou situaci ve válečném úsilí.
„Lidé, které máme teď, nejsou jako ti, kteří tam byli na začátku války,“ řekl voják ze 114. ukrajinské brigády územní obrany, který byl nasazen na různých místech konfliktu. Podle něj z 90 nových rekrutů bylo jen 24 schopných postavit se na pozice, zatímco ostatní byli staří, nemocní nebo měli problémy s alkoholem. „Před měsícem se toulali Kyjevem nebo Dněprem, a teď sotva drží zbraň,“ dodal.
Kritický nedostatek personálu na frontě vedl generální štáb k tomu, že nařídil přesuny mužů z jednotek protivzdušné obrany, které už tak čelí vyčerpání, aby sloužili jako pěchota.
„Situace je na hraně, protože už si nemůžeme být jistí, že protivzdušná obrana bude fungovat správně,“ uvedl jeden z důstojníků. Přesuny podle něj ohrožují bezpečnost Ukrajiny, protože vojáci s odborným výcvikem na protivzdušnou obranu jsou posíláni do boje bez potřebných dovedností.
Důstojníci také vyjádřili obavy, že vojáci s citlivými znalostmi o pozicích a taktice PVO by v případě zajetí Rusy mohli prozradit důležité informace. Mariana Bezuhla, poslankyně, nedávno uvedla, že přesuny oslabily efektivitu při sestřelování ruských dronů, což však mluvčí protivzdušné obrany Yurii Ihnat popřel, přestože označil přesuny za „velmi bolestivé“.
Podle zdrojů Guardianu ale rostoucí nároky na přesuny výrazně komplikují řízení protivzdušné obrany. „Situace se neustále zhoršuje,“ řekl jeden z důstojníků. „Zůstal mi jen personál starší 50 let a zranění. Už to takhle nelze dál zvládat.“
V prvních měsících po ruské invazi v únoru 2022 byli Ukrajinci ochotní dobrovolně narukovat, a od té doby se statisíce zapojily do bojů. Nicméně v posledním roce se mobilizace stala pro Kyjev velkou výzvou. Náboráři chodí po ulicích, rozdávají povolávací rozkazy, zatímco muži v odvodovém věku mají zakázáno opustit zemi.
Ačkoli většina Ukrajinců uznává potřebu mobilizace, na osobní úrovni je tato politika nepopulární. Náborové jednotky se často setkávají s odporem a verbálními útoky při hledání nových rekrutů.
Podle letního průzkumu kyjevského Centra Razumkova se postoj veřejnosti mění – 46 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že „není ostuda vyhýbat se vojenské službě“, zatímco 29 % s tím nesouhlasilo.
Nedostatek personálu zkomplikoval vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem. Bidenova administrativa se cítí frustrovaná, že ukrajinští lídři často žádají o více zbraní, ale nejsou schopni dostatečně zaplnit své vojenské jednotky. Sean Savett, mluvčí Rady národní bezpečnosti USA, minulý měsíc uvedl, že pracovní síla je pro Ukrajinu klíčovou prioritou. „Jsme připraveni zvýšit kapacitu výcviku, pokud Ukrajina podnikne kroky k doplnění svých jednotek,“ dodal.
Ukrajinští představitelé však vnímají veřejné americké výzvy ke snížení věku mobilizace na 18 let jako necitlivé. V dubnu Kyjev snížil minimální věk mobilizace z 27 na 25 let, ale další snižování vyvolává obavy, že mladší generace potřebuje ochranu.
Mnozí vojáci tvrdí, že řešením není snížení věku, ale lepší motivace a výcvik. „Nejde o věk, ale o podmínky a motivaci,“ říká voják ze 114. brigády. „Osmnáctiletí jsou ještě děti. Možná by věk mohli snížit na 23, ale v Kyjevě je stále dost lidí, kteří by mohli být mobilizováni, ale nechtějí jít,“ dodal.