Výzkum v oblasti Lamanšského průlivu odhalil, že v Solentu byly na některých místech naměřeny koncentrace toxických perfluorovaných mastných kyselin (PFA), které až třináctkrát překračují bezpečné limity. Významný podíl těchto látek pochází z čištěných odpadních vod.
Vědci v nové studii zjistili, že v britském Solentském průlivu – včetně chráněných přírodních oblastí – se v půdě, vodě i mořském potravním řetězci vyskytují vysoké koncentrace toxických PFA, tedy tzv. „věčných chemikálií“.
Na některých místech byla zjištěna úroveň znečištění až 13krát vyšší, než jsou bezpečné limity pro pobřežní vody. I tam, kde jednotlivé látky samostatně nepřekročily zákonné hranice, nevyhověly vzorky testům, které hodnotí jejich kombinovaný toxický účinek.
Vzorky pocházely ze Solentu mezi ostrovem Wight a britskou pevninou, který je součástí Lamanšského průlivu. Podle výzkumníků se tyto chemikálie do prostředí dostávají především z čistíren odpadních vod, kanalizačních přepadů, starých skládek a také z blízkých vojenských areálů.
Autoři studie upozorňují, že je nutné sledovat dopad chemických látek v jejich kombinaci a zároveň prosazovat přísnější regulaci či plošné omezení PFA v rámci reformy vodního hospodářství.
Biolog profesor Alex Ford z Univerzity v Portsmouthu uvedl, že zatímco při ropných haváriích je průmysl povinen hradit obnovu prostředí, u znečištění z odpadních vod podobná odpovědnost chybí. Zároveň ale dodal, že vodárenské společnosti samy nemají technologie na odstranění těchto látek, a proto by měl být problém řešen už u jejich samotného vzniku.
PFA (perfluorované a polyfluorované látky) se používají v mnoha průmyslových i spotřebních výrobcích, například v nepřilnavém nádobí, obalech nebo voděodolném oblečení. Jsou označovány jako „věčné chemikálie“, protože se v přírodě téměř nerozkládají a jejich přítomnost je spojována s negativními dopady na zdraví lidí i zvířat.
Studie vycházela z vládních dat, testů vodáren i vlastních analýz desítek druhů mořských organismů. Ukázala, že PFA se do Solentu dostávají zejména z čistíren v Portsmouthu a Farehamu provozovaných společností Southern Water, která zásobuje část jihu Anglie vodou a kanalizací. Dalším zdrojem mohou být stovky kanalizačních přepadů a stovky starých skládek v regionu.
U některých mořských živočichů, například sviňuch, byly zjištěny koncentrace jednotlivých látek nad limity. Mnohem častěji však vzorky neprošly modernějšími testy EU, které hodnotí celkovou toxicitu směsi chemikálií.
Podle autorů se podobný problém pravděpodobně netýká jen Solentu, ale může se v různé míře objevovat napříč celým Spojeným královstvím.
Zástupci vodáren i ekologických organizací se shodují, že je nutné zavést přísnější regulaci a omezit používání těchto látek už u zdroje. Evropská unie i britská vláda už diskutují o možných zákazech a limitech, ale ekologové varují, že tempo změn je příliš pomalé a je potřeba jednat rychleji.