Opoziční lídryně popřela obvinění a naznačila, že policejní razie v kanceláři je spojena se spekulacemi o nadcházejících volbách.
Protikorupční vyšetřovatelé podle dostupných informací obvinili Julii Tymošenkovou, jednu z nejvýraznějších postav ukrajinské opozice a bývalou premiérku, z řízení systému uplácení poslanců. Do schématu měli být údajně zapojeni i zákonodárci spjatí se stranou prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž cílem mělo být oslabení jeho politické pozice.
Tymošenková se dostala do širšího mezinárodního povědomí během oranžové revoluce v roce 2004. V roce 2011 ji její dlouholetý rival Viktor Janukovyč, tehdejší proruský prezident, nechal uvěznit na základě obvinění, která byla široce považována za politicky motivovaná. Na svobodu se dostala až v době protestů Euromajdanu.
Podle mluvčího specializované protikorupční prokuratury SAPO byla Tymošenková obviněna poté, co policisté ze SAPO a Národního protikorupčního úřadu NABU provedli v úterý večer domovní prohlídky v kancelářích její strany Vlasť. Ta má v Nejvyšší radě 25 z celkových 450 mandátů.
Přestože nebyla oficiálně jmenována, vyšetřovatelé poskytli ukrajinským médiím informace, které ji s případem spojují. Tymošenková následně vydala prohlášení, v němž veškerá obvinění odmítla.
Případ přichází v době, kdy Ukrajinou otřásá série vyšetřování korupce zasahujících i osoby blízké prezidentu Zelenskému. Politické napětí zároveň sílí v souvislosti s debatami o možných volbách v případě dosažení příměří s Ruskem, což sám prezident připouští.
Obvinění proti lidem z prezidentova okolí přispěla k přeskupování politických sil, a to navzdory tomu, že země zároveň čelí vážné krizi způsobené pokračujícími ruskými útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle ukrajinských médií se podezření vůči Tymošenkové týká vyplácení finančních pobídek poslancům výměnou za podporu její strany, včetně hlasování o odvolání šéfa bezpečnostní služby a ministra obrany či prosazování jí navržených kandidátů.
Vyšetřovatelé rovněž zveřejnili údajně odposlechnutý rozhovor mezi Tymošenkovou a nejmenovaným poslancem, v němž měla navrhovat využití aplikace Signal k předávání instrukcí k hlasování. Cílem mělo být narušení parlamentní většiny, kterou disponoval Zelenskyj.
Tymošenková na Facebooku uvedla, že se zveřejněným záznamem nemá nic společného. „Oficiálně prohlašuji, že tyto nahrávky se mnou nesouvisí. Všechna obvinění odmítám a u soudu prokážu jejich neopodstatněnost,“ napsala.
Protikorupční úřady zároveň zveřejnily video z razií, na němž jsou vidět zabavené americké dolary. Sama Tymošenková zásah potvrdila a označila jej za politicky motivovaný. Podle ní neměl žádný právní základ a souvisel s úvahami o blížících se volbách.
„Zdá se, že volby jsou blíž, než se oficiálně přiznává, a někdo se rozhodl odstranit konkurenci,“ uvedla. Dodala, že vyšetřovatelé nenašli nic nezákonného a odnesli si pouze pracovní telefony, parlamentní materiály a osobní finance, které má řádně uvedeny v majetkovém přiznání.
Tymošenková patří k nejvýraznějším osobnostem ukrajinské postsovětské politiky. Proslavila se ostrými projevy proti zmanipulovaným volbám v roce 2004, které tehdy vyhrál Janukovyč a které vyústily v oranžovou revoluci.
Po porážce v prezidentských volbách v roce 2010 byla o rok později odsouzena k trestu vězení za korupci, což bylo mezinárodně vnímáno jako politická msta.
V posledních letech se Tymošenková rovněž aktivně zasazovala o kontroverzní návrh zákona, jenž měl vést k rozpuštění protikorupčních institucí SAPO a NABU. Prezident Zelenskyj jej později stáhl po silné domácí i zahraniční kritice.
Ačkoli aktuální vyšetřování formálně nesouvisí s jinými korupčními kauzami týkajícími se členů Zelenského strany, například s podezřeními z praní peněz či zpronevěry ve státní energetické společnosti Energoatom, politické souvislosti jsou zřejmé.
Podle NABU měla Tymošenková poslancům navrhovat dlouhodobý systém spolupráce založený na pravidelných platbách výměnou za konkrétní hlasování. To mělo zahrnovat i instrukce k odvolání šéfa bezpečnostní služby SBU Vasyla Maljuka či několika členů vlády.
Celá kauza vyšla najevo krátce poté, co NABU oznámil odhalení rozsáhlého spiknutí, v jehož rámci měli poslanci přijímat finanční odměny za hlasování v parlamentu.