Spojené království a Japonsko patří mezi státy, které o možných krocích uvažují, zatím však na zablokovanou námořní trasu neposlaly své válečné lodě.
Státy jako Velká Británie, Japonsko, Čína či Jižní Korea uvedly, že stále zvažují možné kroky, ale zatím se k ničemu konkrétnímu nezavázaly. Reagují tak na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je vyzval, aby vyslaly válečné lodě do Hormuzského průlivu a pomohly zabezpečit tuto klíčovou námořní trasu.
Trump na své platformě Truth Social vyzval několik zemí – mimo jiné Velkou Británii, Čínu, Francii, Japonsko a Jižní Koreu –, aby do této oblasti vyslaly své lodě. Podle něj by tak měly společně se Spojenými státy zajistit bezpečnost jedné z nejrušnějších obchodních cest na světě, kterou Írán násilně blokuje. V dalším příspěvku zároveň apeloval na všechny státy, které přes průliv dovážejí ropu, aby poskytly námořní podporu.
Teherán uzavření průlivu provedl jako odvetu za letecké útoky Spojených států a Izraele. Tento krok vážně zasáhl světové dodávky energie i obchodní toky, způsobil výrazné narušení přepravy ropy a prudký růst cen na světových trzích.
Navzdory Trumpově výzvě je reakce mezinárodního společenství zatím spíše opatrná. Mnoho států se zdráhá přislíbit vojenskou účast, protože by to mohlo jejich námořnictva vystavit značnému riziku.
Írán mezitím varoval, že jakýkoli tanker směřující do USA, Izraele nebo jejich spojenců považuje za legitimní cíl. Od začátku konfliktu na konci února bylo v oblasti průlivu napadeno už šestnáct tankerů a Teherán také pohrozil rozmístěním námořních min. Spojené státy zatím vlastní lodě k doprovodu tankerů nevyslaly.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že se spojenci jedná o různých možnostech, jak zajistit bezpečnost plavby v regionu. Ministr energetiky Ed Miliband zároveň řekl BBC, že Londýn zvažuje například nasazení dronů k vyhledávání min a jedná s USA i dalšími partnery o způsobech, jak průliv znovu otevřít.
Japonsko možnost vyslání válečných lodí úplně nevyloučilo, ale podle tamních politiků je hranice pro takový krok velmi vysoká. Předseda politického výzkumného výboru vládní Liberálně demokratické strany Takajuki Kobajaši uvedl, že z právního hlediska je to možné, ale situaci je třeba posuzovat velmi opatrně.
Jižní Korea, která je na dodávkách energie přes průliv silně závislá, uvedla, že Trumpovy výroky bere na vědomí. Soul podle ministerstva zahraničí situaci pozorně sleduje a s Washingtonem úzce komunikuje, než rozhodne o případných opatřeních.
Francie dala svůj postoj najevo už dříve. Ministryně obrany Catherine Vautrinová uvedla, že Paříž zatím do Hormuzského průlivu žádné válečné lodě nepošle, dokud bude konflikt eskalovat. Francie podle ní zastává čistě obranný přístup a neplánuje ani přesun letadlové lodi Charles de Gaulle z východního Středomoří.
Prezident Emmanuel Macron nicméně naznačil, že Francie a její spojenci by po odeznění nejintenzivnější fáze konfliktu mohli připravit obrannou misi zaměřenou na doprovod obchodních lodí. Do takové operace by se mohly zapojit evropské i mimoevropské státy.
V Evropské unii se zároveň diskutuje o možnosti rozšířit námořní misi Aspides, která nyní chrání lodní dopravu u Jemenu před útoky povstalců Hútíů, také na oblast Hormuzského průlivu. Mise se v současnosti skládá ze tří lodí z Francie, Itálie a Řecka. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul však vyjádřil skepsi a uvedl, že si není jistý, zda by takové rozšíření bylo účinné.