USA ponechávají otevřenou možnost vojenského zásahu, který by byl útokem na spojence v NATO a mohl by znamenat rozpad celé aliance. Jaký názor na to mají Gróňané?
Krátce poté, co Donald Trump během uplynulého víkendu svrhl venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, obrátil svou pozornost ke Grónsku a znovu otevřel téma jeho možného převzetí Spojenými státy.
V neděli americký prezident prohlásil, že USA Grónsko „naléhavě potřebují“, čímž dále vyostřil vztahy mezi Washingtonem, Nuukem a Kodaní.
Grónsko je autonomní součástí Dánského království. V minulosti fungovalo jako dánská kolonie a i dnes Dánsko odpovídá za jeho zahraniční a obrannou politiku.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný americký útok na území členského státu NATO – tedy na Grónsko coby součást Dánska – by znamenal konec celé aliance. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen Trumpa vyzval, aby se vzdal svých „anexních představ“. Evropské politické špičky se mezitím postavily na stranu Dánska a Grónska s důrazem na to, že „Grónsko patří jeho obyvatelům“.
Navzdory tomu Stephen Miller, jeden z nejbližších Trumpových poradců, tvrdí, že americká administrativa je rozhodnuta Grónsko získat a je přesvědčena, že toho dosáhne bez použití vojenské síly. Otázkou tak zůstává, proč Trump Grónsku přikládá takovou důležitost.
Zájem o ostrov Trump projevuje už řadu let, přičemž jeho argumentace se postupně měnila. V roce 2019, během svého prvního mandátu, potvrdil, že pověřil své poradce zkoumáním možnosti koupě Grónska a označil ji za „velkou realitní transakci“. Loni v lednu hovořil o nutnosti kontroly nad ostrovem kvůli „ekonomické bezpečnosti“. V posledních dnech však zdůrazňuje především důvody „národní bezpečnosti“, a to i přes možné ohrožení budoucnosti NATO. Strategická poloha Grónska mezi USA a Ruskem z něj činí klíčový prvek obrany a s postupující klimatickou krizí se ostrov stává stále významnějším geopolitickým prostorem.
Kromě zásob ropy a zemního plynu je Grónsko atraktivní také díky nerostům nezbytným pro zelené technologie. O tyto suroviny má zájem i Čína, která dnes dominuje produkci vzácných zemin a hrozí omezením jejich exportu. Kontrola Grónska by Spojeným státům umožnila omezit čínský vliv.
Tání rozsáhlých ledovců a ledového příkrovu může navíc otevřít cestu k těžbě nerostných surovin, jako je měď, lithium, kobalt či nikl, a potenciálně i ropy – přestože Grónsko v roce 2021 zastavilo udělování licencí k průzkumu. Úbytek arktického ledu rovněž vytváří nové námořní trasy, které mohou výrazně zkrátit spojení mezi západní Evropou a východní Asií. V tomto směru již spolupracují Čína a Rusko na rozvoji arktické dopravy.
Grónsko má pro USA vojenský význam už dnes. Na ostrově se nachází americká základna Pituffik (dříve Thule), která hraje klíčovou roli v systému včasného varování před balistickými raketami, a to už od dob studené války.
Historie vztahu Grónska a Dánska sahá hluboko do minulosti. Inuité zde žili již několik tisíciletí před naším letopočtem, zatímco severští mořeplavci dorazili v prvním tisíciletí n. l. Moderní kolonizace začala v roce 1721 s příchodem misionáře Hanse Egedeho. Během druhé světové války, kdy bylo Dánsko okupováno Německem, převzaly kontrolu nad Grónskem Spojené státy, které jej po válce vrátily Kodani.
Od roku 1953 je Grónsko součástí Dánského království a od roku 1979 disponuje samosprávou. Má vlastní parlament Inatsisartut a dva zástupce v dánském Folketingu, avšak zahraniční a obranná politika zůstává v rukou Dánska. V posledních letech však sílí hlasy volající po plné nezávislosti.
Vztahy mezi Nuukem a Kodaní se navíc výrazně zhoršily kvůli odhalením z minulosti, zejména vyšetřování nuceného zavádění antikoncepčních tělísek grónským ženám v 60. a 70. letech. Tento skandál vedl k obviněním Dánska z genocidy a vyvolal protesty proti odebírání grónských dětí rodinám.
Po návštěvě Donalda Trumpa mladšího v Nuuku loni v lednu, která zvýšila obavy z amerických záměrů, se dánská vláda snaží vztahy s Grónskem zlepšit. Zakázala používání kontroverzních testů rodičovských schopností, oficiálně se omluvila obětem antikoncepčního skandálu a v prosinci soud rozhodl o jejich odškodnění.
Podpora grónské nezávislosti nadále roste. V reakci na Trumpovy výroky vznikla v Grónsku široká koaliční vláda zdůrazňující národní jednotu, jejíž dohoda začíná prohlášením: „Grónsko patří nám.“ Proamerická strana Naleraq sice skončila ve volbách druhá, ale zůstala v opozici. Podle dohody z roku 2009 však musí případné vyhlášení nezávislosti potvrdit referendum.
Dánská premiérka Frederiksenová zopakovala, že vojenský útok USA na spojence NATO by znamenal konec „všeho“, včetně poválečného bezpečnostního uspořádání. Grónský premiér Nielsen zdůraznil, že „hrozby a řeči o anexi nemají mezi přáteli místo“.
Dánský král Frederik ve svém novoročním projevu vyzdvihl „odhodlání a hrdost“ Gróňanů v období, které označil za mimořádně bouřlivé. Už dříve také představil nový královský erb, v němž Grónsko a Faerské ostrovy dostaly výraznější zastoupení – gesto, které mnozí chápali jako nepřímou reakci na Trumpovy ambice.