Důležitá jednání s představiteli USA neodstranila hluboký rozpor týkající se arktického ostrova pod kontrolou Dánska.
Podle dánského ministra zahraničí zůstává Donald Trump pevně rozhodnutý „získat“ Grónsko, a to i poté, co klíčová jednání s americkými činiteli nepřinesla řešení zásadního sporu, jenž vyvolal mimořádné napětí mezi Washingtonem a jeho spojencem v NATO.
Šéf dánské diplomacie Lars Løkke Rasmussen ve středu večer zdůraznil, že neexistuje žádný důvod, aby Spojené státy Grónsko obsazovaly. Ostrov je přitom převážně samosprávnou součástí Dánského království.
„Americký postoj se nám nepodařilo změnit. Prezident má zjevně zájem Grónsko ovládnout, zatímco my jsme jasně sdělili, že to není v zájmu království,“ uvedl Rasmussen.
Zároveň vyzval USA k respektujícímu dialogu o budoucnosti arktického ostrova spravovaného Kodaní. Francie, Německo a Norsko mezitím deklarovaly podporu Dánsku a oznámily, že přispějí vojáky do mnohonárodních jednotek pod dánským velením. Ty mají posílit vojenskou přítomnost v Grónsku a jeho okolí, včetně nasazení letadel, lodí a aliančních sil, uvedlo dánské ministerstvo obrany.
Obě strany se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která by měla hledat cesty ke zmírnění rozdílů, přestože Trump nadále prosazuje, aby se poloautonomní území Dánska dostalo pod kontrolu USA.
„Skupina by se měla soustředit na americké bezpečnostní obavy, aniž by byly překročeny červené linie Dánského království,“ řekl Rasmussen po jednáních, kterých se účastnila i grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová.
Napjatě sledované rozhovory ve Washingtonu trvaly necelou hodinu. Americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostili zástupce Dánska a Grónska, přičemž se objevily obavy, že by USA mohly vyvíjet ekonomický či vojenský tlak s cílem donutit Dánsko k ústupkům.
Trump opakovaně prohlásil, že považuje za nepřijatelné, aby Grónsko zůstalo pod kontrolou jiné země než USA, a svůj požadavek znovu zopakoval jen několik hodin před jednáním. Na sociálních sítích uvedl, že Spojené státy ostrov potřebují z důvodu národní bezpečnosti a že NATO by mělo sehrát roli při jeho získání.
Podle Trumpa by aliance byla silnější, pokud by Grónsko spravovaly USA, a ostrov je podle něj klíčový i pro plánovaný systém protiraketové obrany. Odborníci však upozorňují, že převzetí Grónska by mohlo USA vyjít až na stovky miliard dolarů, a evropští představitelé zpochybňují pravděpodobnost přímého vojenského zásahu.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že Dánsko hodlá v Grónsku vybudovat trvalejší a rozsáhlejší vojenskou přítomnost, přičemž možnost amerického útoku označil za velmi nepravděpodobnou.
Během jednání Bílý dům zároveň pokračoval v kritické kampani na sociálních sítích, kde zveřejnil obrázek psích spřežení směřujících buď k USA, nebo k Rusku a Číně s otázkou, kudy se Grónsko vydá. Trump dříve zesměšňoval dánskou obranu ostrova právě touto narážkou.
Myšlenku převzetí Grónska Trump poprvé představil už v roce 2019, nyní však po návratu do Bílého domu svou rétoriku výrazně přiostřil a nevyloučil ani použití síly. Tím vyvolal znepokojení v EU i NATO.
Dánsko i Grónsko přitom opakovaně upozorňují, že dohoda z roku 1951 už USA umožňuje výraznou vojenskou přítomnost na ostrově. Řada evropských lídrů se postavila na stranu Dánska a zdůraznila jeho územní celistvost i právo Grónska na sebeurčení. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Grónsko patří jeho obyvatelům.
Podporu Dánsku vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož by narušení suverenity země EU mělo dalekosáhlé důsledky.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen zdůraznil, že ostrov nebude vlastněn ani spravován Spojenými státy, a uvedl, že Grónsko dává přednost spolupráci s Dánskem, NATO a EU. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dodala, že země čelila nepřijatelnému tlaku, ale hranice nelze měnit silou.
Průzkum Reuters/Ipsos navíc ukázal, že Trumpovo úsilí o převzetí Grónska podporuje jen menšina Američanů a drtivá většina odmítá možnost vojenské anexe.