Americký prezident uvedl, že odklad je zároveň reakcí na žádosti Íránu i dalších států v regionu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal plánované vojenské údery proti Íránu, protože očekává rychlé uzavření dohody o íránském jaderném programu a obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu.
Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social uvedl, že rozhodnutí pozastavit útoky souviselo nejen s vyhlídkou na diplomatický průlom, ale také s žádostmi ze strany Íránu a dalších států Blízkého východu.
Trump napsal, že souhlasil se zrušením vojenské operace v zájmu budoucí stability ve světě i prosperity Íránu za předpokladu, že se podaří v krátké době dosáhnout dohody. Podle něj by její součástí bylo okamžité obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu a odstranění hrozby, kterou podle Washingtonu představuje íránský jaderný program. Jeho vyjádření zároveň naznačuje zmírnění předchozí ostré rétoriky vůči Teheránu.
Naděje na rychlou dohodu však záhy narazily na odmítavou reakci z Íránu. Agentura Mehr označila Trumpovo tvrzení, že Teherán požádal o přerušení útoků, za nepravdivé a uvedla, že íránské ozbrojené síly zůstávají v nejvyšší bojové pohotovosti.
Podobně agentura Fars s odvoláním na zdroj blízký íránským vyjednavačům uvedla, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, pokud budou Spojené státy pokračovat v nepřátelských krocích vůči Íránu.
Úřadující íránský ministr obrany Madžíd Ebn-e-Reza prohlásil, že Trumpův krok je součástí psychologické války. Zdůraznil, že íránská armáda je připravena reagovat na jakýkoli další vývoj a nenechá se zaskočit.
Současně pokračují diplomatické snahy o nalezení řešení. Podle mluvčího parlamentní komise pro národní bezpečnost Hassana Ghashghavího se prostředníci snaží obnovit dohodu, kterou v červnu pomáhal zprostředkovat Pákistán.
Významnou roli v Trumpově rozhodnutí měl sehrát také telefonát se saúdskoarabským korunním princem Mohammedem bin Salmánem. Podle médií princ amerického prezidenta vyzval, aby situaci dále neeskaloval a od vojenského zásahu upustil.
Podle informací agentur Axios a Associated Press se Saúdská Arábie obává, že případné americké útoky na íránská ropná zařízení nebo další strategickou infrastrukturu by mohly vyvolat odvetné útoky na státy Perského zálivu včetně samotného království.
Bílý dům potvrdil, že oba státníci spolu v sobotu telefonicky hovořili, podrobnosti jejich rozhovoru však nezveřejnil.
Přestože se Saúdská Arábie v minulých dnech připojila ke Spojeným státům při úderech na objekty využívané Íránem podporovanými milicemi v Iráku, zároveň vyzývá Washington i Teherán k návratu k jednacímu stolu.
Mezitím americká média informovala, že Spojené státy a Izrael připravují možnost koordinovaných úderů na íránské cíle, mezi nimiž by mohly být ropné rafinerie nebo elektrárny.
Írán v reakci varoval před jakoukoli vojenskou akcí Spojených států nebo Izraele. Ministr zahraničí Abbás Arakčí během telefonických rozhovorů se zástupci Turecka, Pákistánu a Saúdské Arábie uvedl, že Teherán odpoví na jakýkoli útok přiměřenou silou.
Napětí zvýšila také zpráva kuvajtské armády, podle níž byly nad územím Kuvajtu sestřeleny íránské bezpilotní letouny. Padající trosky poškodily několik objektů, žádné oběti však hlášeny nebyly.
Íránská agentura Nournews zároveň uvedla, že případné americké útoky na íránskou energetickou infrastrukturu by mohly vyvolat odvetné údery na ropná pole v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech či na plynová zařízení v Kataru a Izraeli.
Navzdory rozhodnutí pozastavit útoky Trump zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny v případě potřeby zasáhnout proti Íránu vojenskou silou.