Porota vynese rozsudek nad Katrin Ivanovovou, Váňou Gaberovou a Tihomirem Ivančevem za domnělé spiknutí napříč Evropou.
Tři Bulhaři obvinění ze špionáže pro Rusko byli uznáni vinnými v procesu, během něhož se ukázalo, že byli součástí několika spiknutí napříč Evropou, organizovaných uprchlíkem žijícím v Moskvě.
Porota v londýnském Old Bailey dospěla po 32 hodinách jednání k jednomyslnému verdiktu o vině Katrin Ivanové (33), laboratorní techničky, Vanyi Gaberové (30), kosmetičky, a Tihomira Ivančeva (39), malíře a dekoratéra. Všichni tři před zatčením žili v Londýně.
Byli odsouzeni jako nižší členové špionážní sítě, kterou vedl rakouský obchodník Jan Marsalek. Ten uprchl do Ruska v roce 2020 po krachu své společnosti kvůli podvodu ve výši 1,9 miliardy eur.
Marsalek organizoval sledování investigativního novináře Christa Grozeva, jenž odhalil zapojení ruských agentů do otravy opozičního vůdce Alexeje Navalného. Do této operace byli zapojeni i všichni tři odsouzení.
Šéf špionážní operace nařídil členům gangu, včetně Ivanovové, aby pomocí speciálního vojenského sledovacího zařízení získali mobilní čísla ukrajinských vojáků, kteří údajně trénovali v americké základně ve Stuttgartu. Tento typ zařízení se dosud v rukou zločinců neobjevil.
Marsalek přímo komunikoval s vůdcem skupiny Orlinem Roussevem (47) z Great Yarmouth, který organizoval sledovací operace ze svého bývalého penzionu v Norfolku. Tento objekt byl vybaven pokročilou sledovací technikou v hodnotě stovek tisíc liber.
Roussev se již přiznal ke špionáži, stejně jako jeho spolupracovník Bizer Dzhambazov (43). Naopak tři další členové gangu obvinění odmítli, což vedlo k téměř tříměsíčnímu procesu v Old Bailey.
Policie rozkryla špionážní síť v únoru 2023 po delším sledování členů protiteroristickou jednotkou a MI5. Náhodou odhalila plánovanou cestu do Stuttgartu, kde se gang chystal získat citlivá data, a provedla sérii razií.
Klíčovým důkazem se staly informace získané z Roussevova telefonu, kde bylo uloženo 78 747 zpráv mezi ním a Marsalekem. Ty odhalily šest hlavních špionážních operací a další menší akce. Roussev, přestože byl IT odborníkem, zprávy nešifroval ani neodstranil, což poskytlo cenné důkazy nejen o činnosti gangu, ale i o zájmech Kremlu v Evropě. Marsalek v jedné ze zpráv naznačil, že novinář Grozev byl cílem, protože ho „Putin zjevně nenávidí“.
Vyšetřovatelé potvrdili, že ruské špionážní aktivity ve Spojeném království nadále pokračují, často prostřednictvím zločinců nebo nekvalifikovaných agentů.
Soud také odhalil osobní vztahy mezi obžalovanými – Dzhambazov měl vztah s Ivanovovou a zároveň s Gaberovou. Když policie vtrhla do Gaberového bytu, našla v posteli Dzhambazova. Ivanovová o tom nevěděla a během procesu tvrdila, že byla Dzhambazovem zmanipulována a netušila, že špehuje pro Rusko. Gaberová a Ivančev naopak věřili, že pracují pro Interpol, protože jim Dzhambazov ukázal falešný průkaz.
Všichni tři byli shledáni vinnými ze spiknutí za účelem porušení Zákona o úředních tajemstvích z roku 1911, za což jim hrozí až 14 let vězení. Vyšetřovatelé vystopovali, že mezi členy gangu bylo distribuováno nejméně 210 000 eur pocházejících od Rousseva.
Zatímco Ivančev byl při rozsudku přítomen osobně, Ivanovová a Gaberová se účastnily jednání prostřednictvím videopřenosu z vězení Bronzefield. Obě ženy zůstaly během vynesení rozsudku klidné, zatímco Ivančev krátce přikývl.
Frank Ferguson, šéf protiteroristického oddělení Crown Prosecution Service, označil případ za „vysoce sofistikovanou špionážní operaci“. Policie při prohlídce Roussevova domu objevila „továrnu na špiony“, včetně stovek mobilních telefonů, SIM karet, sledovacích zařízení, dronů a falešných dokladů na desítky jmen.
Ivanovová byla navíc odsouzena za držení falešných pasů ve svém bytě v Harrow, kde žila s Dzhambazovem.
Předsedající soudce Hilliard KC nařídil ponechat obžalované ve vazbě do vynesení trestu mezi 7. a 12. květnem. Případ odhalil i dalšího člena sítě, Ivana Stoyanova (33), který se přiznal ještě před zahájením procesu, ale jeho přiznání bylo zveřejněno až nyní.