Podle IPPR by zavedení nižších rychlostí ve městech i na dálnicích snížilo spotřebu paliva a pomohlo tlumit růst jeho cen.
Británie by podle expertního institutu IPPR měla zavést nižší rychlostní limity jako součást balíčku opatření ke zmírnění dopadů války v Íránu na spotřebitele.
Think-tank navrhuje snížení rychlosti na 20 mph ve městech a 60 mph na dálnicích, což by podle něj omezilo spotřebu paliv a pomohlo bránit růstu cen ropy způsobenému konfliktem.
Kromě toho IPPR doporučuje dočasně snížit daň z pohonných hmot o 10 pencí a zavést cenový strop energií kolem 2 000 liber ročně, přičemž varuje, že inflace by bez zásahu mohla stoupnout až na 5,8 %.
Hlavní ekonom institutu William Ellis uvedl, že Británie si nemůže dovolit nečinnost, protože další energetický šok by poškodil ekonomiku i veřejné finance. Podle něj by stát měl zasáhnout, aby zmírnil dopady konfliktu.
Snížení rychlosti označuje IPPR za „dvojí přínos“ – vedlo by ke snížení spotřeby paliva a zároveň by mohlo podpořit chůzi a cyklistiku díky bezpečnějším ulicím. Doplnit by to měla i doporučení pro úspornější jízdu, práci z domova a sdílení aut.
Návrh je však kontroverzní. Například Wales už v roce 2023 snížil rychlostní limity na 20 mph a veřejnost byla podle průzkumů většinově proti, i když počet nehod klesl.
Mezinárodní energetická agentura mezitím doporučuje členským státům včetně Británie zvážit podobná krizová opatření, včetně omezení rychlosti a dopravy.
Analýzy IPPR zároveň varují, že bez zásahu by stát mohl přijít o miliardy liber kvůli pomalejšímu růstu a vyšším nákladům na dluh.
Navrhovaná opatření by podle institutu byla výrazně levnější než dřívější krizové programy, přesto by mohla snížit inflaci až o dva procentní body a omezit potřebu zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.
Guvernér Bank of England Andrew Bailey už dříve upozornil, že dlouhodobé narušení dodávek energií komplikuje ekonomickou situaci a může vést k dalšímu růstu sazeb.