Vadym Jermolajev tvrdí, že pokus o atentát, při němž byli těžce zraněni jeho partnerka a dítě, zorganizovali příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky.
Ukrajinský podnikatel Vadym Jermolajev, který přežil bombový útok v Monaku, poprvé veřejně promluvil o okolnostech atentátu. Tvrdí, že za útokem stáli současní i bývalí příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky GUR.
Ve svém prohlášení, které zveřejnili jeho právní zástupci, uvedl, že důkazy získané během vyšetřování podle něj jasně ukazují na zapojení důstojníků Hlavní správy rozvědky ukrajinského ministerstva obrany.
„Na základě dosud shromážděných důkazů nemáme pochybnosti o tom, že se na pokusu o atentát přímo podíleli aktivní příslušníci GUR,“ uvedl Jermolajev.
Výbuch nastal ve chvíli, kdy podnikatel opouštěl budovu společně se svou partnerkou Annou a jejich třináctiletým synem. Sám utrpěl zranění, jeho partnerka však byla podle jeho slov zasažena mimořádně vážně a jejich syn rovněž utrpěl těžká poranění.
Francouzské úřady označily za hlavní podezřelou Anastasii Berezovskou, kterou obvinily z nastražení výbušného zařízení na veřejném místě. Krátce po útoku byla žena nalezena mrtvá nedaleko Kyjeva.
Ukrajinská policie následně zadržela dva podezřelé z její vraždy – důstojníka vojenské rozvědky Vladyslava Reuta a bývalého policistu Oleksandra Žykovyče. Podle vyšetřovatelů dvojice Berezovskou pod hrozbou zbraně unesla, odvezla do lesa západně od Kyjeva a tam ji zabila.
Reut před soudem v Kyjevě odmítl odpovědnost a vinu připsal druhému obviněnému. Státní zastupitelství mezitím tvrdí, že jednal bez vědomí nebo souhlasu vedení vojenské rozvědky a své kontakty s Berezovskou zatajoval.
Jermolajev tuto verzi odmítá. Podle něj dostupné důkazy naznačují, že do přípravy útoku byli zapojeni nejen přímí pachatelé, ale i další aktivní příslušníci GUR napojení na současné i bývalé vedení této služby.
Podnikatel popsal explozi jako mimořádně silnou. Uvedl, že tlaková vlna zničila kamenné schody i ocelové zábradlí před domem. Podle něj nešlo o zastrašování, ale o cílený pokus zavraždit jeho i členy jeho rodiny.
Jeho partnerka podle něj utrpěla nevratná zranění, zatímco syn má popáleniny, zlomeniny a další vážná poranění. Sám Jermolajev uvedl, že zůstává na jednotce intenzivní péče a čeká ho dlouhá rekonvalescence.
Případ může představovat citlivý problém pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Pokud by se potvrdilo zapojení vojenské rozvědky do útoku na území členského státu Evropy, mohlo by to negativně ovlivnit vztahy Kyjeva se západními spojenci. Aféra navíc přichází v době, kdy prezident čelí domácí kritice kvůli personálním změnám ve vládě, včetně odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova.
Motiv útoku zatím zůstává nejasný. Ukrajinské úřady uvalily na Jermolajeva v roce 2023 sankce s tvrzením, že prostřednictvím obchodních aktivit na Ruskem okupovaném Krymu odváděl daně do ruského rozpočtu. Podnikatel patří podle časopisu Forbes mezi nejbohatší Ukrajince.
Ukrajinské tajné služby v minulosti podnikly řadu operací proti ruským vojenským představitelům a proruským činitelům na okupovaných územích i v Rusku. Případný atentát na evropském území by však představoval bezprecedentní krok.
Vyšetřovatelé zároveň prověřují i další možnou verzi, podle níž mohl útok souviset s organizovaným zločinem. Spekuluje se, že pachatelé mohli být najati v rámci kriminálních struktur. Pozornost vzbuzuje také skutečnost, že Jermolajevův syn Artur čelí na Ukrajině obvinění z vedení organizované skupiny zapojené do rozsáhlých telefonních podvodů. Dosud však nebyly zveřejněny žádné důkazy, které by tuto kauzu přímo spojovaly s bombovým útokem v Monaku.