Podle vědců jsou nezvykle vysoké teploty způsobeny nízkotlakou oblastí nad Islandem, která přivádí k severnímu pólu silný proud teplého vzduchu.
V neděli vystoupaly teploty na severním pólu o více než 20 °C nad průměr a překročily hranici tání ledu.
Již v sobotu zaznamenaly meteorologické modely v Evropě a USA nárůst teplot severně od norského Svalbardu o 18 °C oproti průměru z let 1991–2020, přičemž skutečné hodnoty se pohybovaly kolem bodu mrazu. Do neděle se tato teplotní odchylka zvýšila na více než 20 °C.
„Šlo o velmi extrémní zimní oteplení,“ uvedl Mika Rantanen z Finského meteorologického institutu. „Pravděpodobně to nebylo nejextrémnější v historii, ale stále se pohybujeme na horní hranici toho, co je v Arktidě možné.“
Spalování fosilních paliv zvýšilo globální teplotu od předindustriální éry přibližně o 1,3 °C, přičemž póly se oteplují ještě rychleji kvůli tání reflexního mořského ledu. Rostoucí průměrné teploty vedou k častějším vlnám extrémního horka v létě i nezvykle mírným zimám.
Julien Nicolas, vědec z programu EU Copernicus Climate Change Service, uvedl, že neobvykle vysoké teploty uprostřed polární zimy byly způsobeny hlubokou oblastí nízkého tlaku nad Islandem, která přiváděla k severnímu pólu silný proud teplého vzduchu.
Dodal, že mimořádně teplé vody v severovýchodním Atlantiku tento vítr poháněný proces oteplování ještě zesílily.
„Takové události jsou poměrně vzácné, ale bez podrobnější analýzy nemůžeme přesně určit jejich četnost,“ řekl Nicolas. „Víme však, že podobný jev byl zaznamenán v únoru 2018.“
Podle údajů programu Copernicus byly průměrné denní teploty v neděli u severního pólu o více než 20 °C nad normálem, přičemž absolutní hodnoty dosahovaly až -1 °C na 87° severní šířky.
Tato zjištění potvrdila i arktická sněhová bóje, která v neděli naměřila teplotu 0,5 °C.
Klimatologové odhadují globální teploty na základě rozsáhlé analýzy miliard měření z různých zdrojů, včetně satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic. Nicméně v odlehlých oblastech, jako je centrální Arktida, kde je méně přímých pozorování, je přesné stanovení teplotní odchylky náročné, upozornil Mika Rantanen.
„Všechny modely, které jsem viděl, ukazují na teplotní anomálii přesahující 20 °C,“ uvedl. „Odhaduji, že se pohybuje v rozmezí 20 až 30 °C.“
Arktida se od roku 1979 otepluje téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety, což způsobuje častější a intenzivnější vlny horka.
Teploty nad bodem mrazu jsou obzvlášť alarmující, protože urychlují tání ledu, upozorňuje klimatolog Dirk Notz z univerzity v Hamburku. „S tímto faktem nelze polemizovat – čím více teploty stoupají, tím více ledu mizí,“ zdůraznil.
Notzova studie z roku 2023 zjistila, že arktický letní mořský led by se ztratil i při výrazném snížení emisí a omezení globálního oteplování.
„Očekáváme, že Severní ledový oceán přijde o svou letní ledovou pokrývku poprvé během příštích dvaceti let,“ uvedl Notz. „Pravděpodobně se tak stane prvním krajinovým prvkem, který zmizí kvůli lidské činnosti, což jasně ukazuje, jak obrovský vliv máme na podobu naší planety.“