Tchajwanský prezident oznámil, že povinná vojenská služba se zvýší ze čtyř měsíců na jeden rok.
Tchaj-wan prodlouží povinnou vojenskou službu ze současných čtyř měsíců na jeden rok počínaje rokem 2024, oznámila v úterý prezidentka Tsai Ing-wen, protože samovládný ostrov se dostává pod rostoucí čínský vojenský tlak.
Po schůzce o národní bezpečnosti, kterou svolala, aby projednala posílení civilní obrany ostrova, Tsai řekla, že Tchaj-wan chce mír, ale musí být schopen se bránit.
„Dokud bude Tchaj-wan dostatečně silný, bude domovem demokracie a svobody po celém světě a nestane se bitevním polem,“ řekla Tsai na tiskové konferenci při oznámení rozhodnutí, které označila za „neuvěřitelně obtížné“.
Současný vojenský systém, včetně výcviku záložníků, je neefektivní a nedostatečný k tomu, aby se vyrovnal s rostoucí vojenskou hrozbou Číny, zejména pokud by zahájila rychlý útok na ostrov, dodal Tsai.
Čínské „zastrašování a hrozby vůči Tchaj-wanu jsou stále zřetelnější“, řekl Tsai. „Nikdo nechce válku… ale moji krajané, mír nespadne z nebe.“
„Tchaj-wan chce světu sdělit, že mezi demokracií a diktaturou pevně věříme v demokracii. Mezi válkou a mírem trváme na míru. Ukažme odvahu a odhodlání chránit naši vlast a bránit demokracii.“
Branci projdou intenzivnějším výcvikem, včetně střeleckých cvičení, bojových instrukcí používaných americkými silami a ovládání silnějších zbraní včetně protiletadlových střel Stinger a protitankových střel, řekl Tsai.
Taipei, která odmítá tvrzení Pekingu o suverenitě, ohlásila v pondělí největší vpád čínského letectva do identifikační zóny protivzdušné obrany ostrova, přičemž 43 čínských letadel překročilo neoficiální nárazník mezi oběma stranami.
Čína také v srpnu uspořádala rozsáhlé válečné hry poblíž ostrova po kontroverzní návštěvě Taipei tehdejší předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou.
V sobotu Peking nadával Washingtonu za jeho nový americký zákon o výdajích na obranu, který s vojenskou podporou vyčleněnou pro Tchaj-wan zesílil narativ „čínské hrozby“, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že zákon o obraně „vážně ovlivňuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu“.
Povinná vojenská služba byla kdysi na Tchaj-wanu hluboce nepopulární a předchozí vlády vládnoucí Demokratické pokrokové strany a hlavní opoziční strany Kuomintang zkrátily dobu služby pro muže z více než dvou let na čtyři měsíce, aby potěšily mladší voliče. V té době se napětí mezi Taipei a Pekingem uvolnilo.
V posledních letech Čína zesílila diplomatický, vojenský a ekonomický tlak na samosprávný ostrov, aby přijal pekingskou vládu. Uprostřed stále napjatějších vztahů průzkumy ukázaly, že více než tři čtvrtiny Tchajwanců nyní věří, že čtyři měsíce vojenské služby jsou příliš krátké.
I po prodloužení však bude doba služby stále kratší než 18 měsíců nařízených v Jižní Koreji, která čelí nepřátelské a jaderně vyzbrojené Severní Koreji.
Branci by měli za úkol střežit klíčovou infrastrukturu, což by umožnilo běžným silám rychleji reagovat v případě jakéhokoli pokusu Číny o invazi, uvedlo ministerstvo obrany na stejné tiskové konferenci.
Chieh Chung, výzkumník z National Policy Foundation, think tanku se sídlem v Tchaj-peji, odhadl, že rozšíření by mohlo v roce 2027 a dále zvýšit počet pracovních sil o 60 000 až 70 000 ročně k současným 165 000 profesionálním pracovníkům.
Tsai také dohlíží na široký vojenský modernizační program, prosazuje myšlenku „asymetrické války“, aby byly síly ostrova mobilnější, agilnější a obtížněji napadnutelné.
Rostoucí asertivita Číny vůči ostrovu a také ruská invaze na Ukrajinu vyvolaly na Tchaj-wanu debatu o tom, jak posílit jeho obranné systémy.
Tchajwanská vláda trvá na tom, že o své budoucnosti mohou rozhodovat pouze Tchajwanští lidé, a zavázala se, že se bude bránit v případě útoku ze strany Číny.