Yousef Pezeshkian tvrdí, že oddalování šíření záběrů násilného zásahu nic neřeší.
Syn íránského prezidenta vyzval úřady, aby zrušily omezení přístupu k internetu, a zdůraznil, že snaha oddálit chvíli, kdy se začnou šířit fotografie a videa z protestů brutálně potlačených režimem, nic neřeší.
V době, kdy se nejvyšší patra moci přou o politická rizika pokračující internetové blokády, Yousef Pezeshkian, syn prezidenta Masouda Pezeshkiana zvoleného v létě 2024, varoval, že udržování digitální izolace jen prohloubí nespokojenost a zvětší odstup mezi státem a společností.
„To znamená, že k nespokojeným přibudou i ti, kteří dosud nespokojeni nebyli,“ napsal na Telegramu. Podle něj je šíření záběrů zachycujících násilí během protestů „realitou, které se dříve či později nevyhneme“. „Vypnutí internetu problém neodstraní, pouze ho odsuneme,“ dodal.
Pouze částečné a nahodilé uvolňování omezení podle něj komplikuje a zpomaluje vyšetřování počtu obětí protestů, mezi nimiž byly i děti. Zatímco zásahy bezpečnostních složek probíhaly za výpadků internetu, lidskoprávní organizace zdokumentovaly tisíce mrtvých. Norská organizace Iran Human Rights uvádí, že konečný počet obětí může dosáhnout až 25 tisíc, přičemž další tisíce lidí zůstávají ve vazbě.
Na íránských webových stránkách se mezitím objevují snímky mrtvých dětí. Ředitel teheránské oční nemocnice Farabi, doktor Ghasem Fakhraei, uvedl, že od začátku protestů zde lékaři operovali přes tisíc pacientů vyžadujících akutní zákrok na očích a že oddělení byla přeplněná. Sunnitský duchovní Molavi Abdolhamid, který vede páteční modlitby v jihovýchodním městě Záhedán, označil lednové zabíjení demonstrantů za „organizovaný masakr“.
Vládní poradce Yousef Pezeshkian zároveň uvedl, že rizika spojená s dlouhodobým odpojením země od internetu jsou vyšší než obavy z obnovení protestů po znovuzavedení připojení. Podle něj musí bezpečnostní složky zajistit stabilitu i v podmínkách funkčního internetu, který označil za základní životní potřebu.
V návaznosti na výroky svého otce Pezeshkian zopakoval, že protesty se změnily v násilné až vlivem profesionálně organizovaných skupin napojených na zahraničí. Zároveň ale připustil, že bezpečnostní a policejní složky mohly chybovat. „Nikdo nebude obhajovat pochybení a je nutné se jimi zabývat,“ dodal.
Íránská média mezitím otevřeně informují o rozporu uvnitř vlády ohledně uvolnění internetových omezení. Prezident a ministr komunikací Sattar Hashemi tento krok podporují, zatímco Ali Larijani, předseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti, je proti. Teheránská burza byla čtvrtý den v řadě v poklesu a měna rial dál oslabovala vůči dolaru, což patřilo k hlavním spouštěčům protestů. Centrální banka oznámila, že emise státních dluhopisů byla upsána pouze z 15 procent, což může vést buď k dalším škrtům, nebo k růstu inflace, která minulý měsíc oficiálně přesáhla 42 procent.
Ačkoli se obchody znovu otevřely, i média blízká bezpečnostním složkám připouštějí, že obchodní aktivita zůstává velmi slabá.
Podle Íránské organizace pro obchod s počítači stojí výpadek internetu zemi zhruba 20 milionů dolarů denně. Řidiči kamionů navíc upozorňují na problémy při překračování hranic kvůli chybějící elektronické dokumentaci.
Jeden z obchodníků uvedl, že denně dostane pouze 20 minut přísně kontrolovaného přístupu k internetu, což mu umožní odpovědět na pár e-mailů, ale ne normálně podnikat.
Postupné uvolňování omezení zároveň zesiluje tlak na oficiální narativ Islámských revolučních gard, podle něhož je vysoký počet obětí výhradně důsledkem podvratné činnosti izraelského Mossadu.
Bývalý reformní starosta Teheránu Gholamhossein Karbaschi uvedl, že společnost je v šoku. „Pokud zde působí agenti Mossadu a cizích států, jak mohli najednou způsobit takové katastrofy po celé zemi? Odkud se vzali?“ ptal se.
Zároveň ostře kritizoval selhání vlády v řešení ekonomické krize. Podle něj íránská vláda ztrácí svůj smysl, protože v žádné oblasti není vidět její skutečná aktivita ani autorita. „Všechny ostatní síly v zemi jednají podle sebe, jen vláda nikde neprojevuje moc,“ uvedl.
Někteří protestující, s nimiž hovořil deník Guardian, vyjádřili zklamání z Donalda Trumpa, který podle nich nesplnil sliby o pomoci. „Zradil nás,“ řekl jeden z nich. „Trump je pro mě horší než nejvyšší vůdce Chameneí, protože jeho ideologie je alespoň jasná. Trump jen sliboval.“
Další protestující uvedl: „Těla zůstávají celá, ale mysl a srdce jsou rozbité. Na chvíli máte radost, že se můžete připojit k internetu. Pak vás okamžitě přepadne vina — z čeho se vlastně radujete?“
„Upřímně se litujeme,“ dodali. „Nevěříme, že existuje Bůh. A došli jsme tak daleko, že čekáme na útok jiné země a doufáme, že nás zachrání. A ani tehdy není jisté, že by to pomohlo.“