Hlasování o omezení přistěhovalectví by podle švýcarských podniků mohlo narušit vztahy s Evropskou unií a vážně poškodit domácí ekonomiku.
Švýcaři budou letos v létě rozhodovat o návrhu krajně pravicové Švýcarské lidové strany (SVP), která chce zastropovat počet obyvatel země na 10 milionů. Podle kritiků by takový krok mohl ohrozit zásadní dohody s Evropskou unií a vážně poškodit švýcarské hospodářství.
Vláda ve středu oznámila, že referendum o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“, proti níž se staví obě parlamentní komory i zástupci byznysu a finančního sektoru, proběhne 10. června.
Navrhované opatření by ukládalo vládě i parlamentu povinnost zasáhnout už v okamžiku, kdy by počet stálých obyvatel – nyní zhruba 9,1 milionu – přesáhl hranici 9,5 milionu. Znamenalo by to zpřísnění přístupu pro nově příchozí, včetně žadatelů o azyl či rodinných příslušníků cizinců. Pokud by populace dosáhla 10 milionů a nezačala následně klesat, Švýcarsko by muselo vypovědět dohodu o volném pohybu osob s EU, která je jeho nejdůležitějším exportním partnerem.
Za posledních deset let rostl počet obyvatel Švýcarska přibližně pětkrát rychleji než průměr v sousedních členských státech EU. Důvodem je silná ekonomika, která přitahuje jak pracovníky na méně kvalifikované pozice, tak vysoce kvalifikované a dobře placené zahraniční odborníky.
Podle oficiálních statistik nemá švýcarské občanství zhruba 27 procent obyvatel. SVP, nejsilnější politická strana v zemi, tvrdí, že „populační exploze“ tlačí nahoru ceny nájmů a přetěžuje infrastrukturu i veřejné služby až na hranici jejich kapacity.
Strana, která od roku 1999 vyhrála všechny federální volby, dlouhodobě staví svou kampaň na odporu vůči imigraci. Poukazuje na kriminalitu spojenou s cizinci a využívá výraznou vizuální rétoriku, například motivy zbraní, maskovaných pachatelů či ohrožených žen.
Její radikálnější návrhy však v minulosti většinou neuspěly. V roce 2016 například neprošel plán na automatické vyhošťování cizinců odsouzených i za méně závažné trestné činy a v roce 2020 voliči odmítli i návrh na ukončení volného pohybu osob s EU.
Švýcarský systém přímé demokracie umožňuje občanům předkládat tzv. lidové iniciativy, které se dostanou k referendu, pokud během 18 měsíců získají 100 tisíc podpisů. Tento nástroj SVP často využívá, nicméně dlouhodobě je schválena zhruba jen desetina takových návrhů.
Prosincový průzkum ale ukázal, že iniciativa „Ne desetimilionovému Švýcarsku“ má podporu 48 procent voličů, což svědčí o výrazné polarizaci společnosti v otázce, jak otevřenou zemí má Švýcarsko být v rychle se měnícím světě. Odpůrci návrhu, mezi nimiž jsou i velké firmy jako Roche, UBS či Nestlé, varují, že by mohl narušit bilaterální dohody s EU, včetně nedávno uzavřené dohody o přístupu na jednotný trh, který je klíčový pro švýcarskou prosperitu.
Hlavní podnikatelská organizace Economiesuisse označila návrh za „iniciativu chaosu“ a upozornila, že řada švýcarských firem je závislá na pracovnících z EU a dalších evropských zemí. Bez nich by podle ní mohly být nuceny přesunout své aktivity do zahraničí, což by negativně dopadlo na daňové příjmy i veřejné služby.
Ostatní politické strany zdůrazňují, že úzká spolupráce s Evropou je pro Švýcarsko nezbytná, protože přibližně polovina jeho exportu směřuje právě do zemí EU. Zaměstnavatelské svazy zároveň poukazují na to, že růst populace je do značné míry důsledkem přirozeného přírůstku a prodlužující se délky života.