Snížení chudoby se v mnoha zemích téměř zastavilo, protože banka požaduje více peněz na řešení „velkého zvratu“.
Zničující dopad pandemie na nejchudší země světa zastavil snižování chudoby a vedl k prohlubování rozdílu v příjmech s národy na bohatém západě, varovala Světová banka.
Organizace se sídlem ve Washingtonu ve zprávě zveřejněné u příležitosti svého pololetního zasedání uvedla, že polovina ze 75 nejchudších zemí světa zaznamenala za posledních pět let růst příjmů na hlavu pomaleji než ve vyspělých zemích.
Banka naléhala na vlády a soukromý sektor, aby udělaly více, aby pomohly vypořádat se s tím, co nazývaly „velkým zvratem“, uvedla, že od roku 2019 došlo k nárůstu nedostatku potravin a dluhové krize.
Údaje banky ukázaly, že jedna ze tří zemí způsobilých pro granty a zvýhodněné půjčky v rámci její pobočky International Development Association (IDA) byla v průměru chudší, než tomu bylo v předvečer pandemie Covid-19. Od posledních pěti let 20. století nezažila více než polovina nejchudších zemí, že příjem na hlavu rostl pomaleji než ve vyspělých zemích.
Ajay Banga, prezident Světové banky, využije bezútěšných zjištění zprávy k tomu, aby donutil dárce – kteří se scházejí každé tři roky, aby doplnili IDA –, aby byli štědří. Konečné přísliby nebudou učiněny do konce roku 2024, ale Banga již řekl, že potřeby chudých zemí znamenají, že další kolo financování by mělo být „největší všech dob“.
Ačkoli byly pandemií postiženy země bohaté i chudé, studie Banky zjistila, že míra extrémní chudoby v nejvíce těžce zkoušených zemích byla více než osmkrát vyšší než průměr ve zbytku světa. Každý čtvrtý člověk v zemích IDA musel hospodařit s méně než 2,15 dolary na den – celosvětová definice chudoby.
„V těchto zemích nyní žije 90 % všech lidí, kteří čelí hladu nebo podvýživě,“ uvedla banka. „Polovina z těchto zemí je buď v dluhové nouzi, nebo jí hrozí vysoké riziko. Přesto, s výjimkou skupiny Světové banky a dalších mnohostranných rozvojových dárců, od nich zahraniční věřitelé – soukromí i vládní věřitelé – ustupují.
Více než polovina všech zemí IDA – 39 ze 75 – se nachází v subsaharské Africe, zatímco 14, převážně malých ostrovních států, je ve východní Asii. Osm z nich je v Latinské Americe a Karibiku a v jižní Asii, pouze Indie není zemí IDA. Banka uvedla, že 31 zemí IDA má příjem na hlavu nižší než 1 315 dolarů ročně (1 050 liber), zatímco 33 bylo nestabilních a konfliktem postižených států.
Pozitivní je, že v době, kdy populace stárne téměř všude jinde, budou země IDA do roku 2070 mít rostoucí podíl mladých pracovníků – potenciální „demografická dividenda“. Byly také bohaté na přírodní zdroje, měly vysoký potenciál pro výrobu solární energie a chlubily se velkou zásobárnou nerostných ložisek, která by mohla být zásadní pro světový přechod na čistou energii.
„Svět si nemůže dovolit otočit se zády k zemím IDA,“ řekl Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky. Blahobyt těchto zemí byl vždy rozhodující pro dlouhodobý výhled globální prosperity. Tři ze současných světových ekonomických velmocí – Čína, Indie a Jižní Korea – byly kdysi dlužníky IDA. Všichni tři prosperovali způsobem, který omezil extrémní chudobu a zvýšil životní úroveň. S pomocí ze zahraničí má dnešní skupina zemí IDA potenciál udělat totéž.“