Moskva podle švédského šéfa operací, kapitána Marka Petkovice, „stále zesiluje“ svou aktivitu v této oblasti.
Švédské námořnictvo se podle svého šéfa operací setkává s ruskými ponorkami v Baltském moři „téměř každou týdenní službu“ a zároveň se připravuje na to, že jejich počet může ještě vzrůst, zejména pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě ve válce na Ukrajině.
Kapitán Marko Petković uvedl, že Rusko „trvale posiluje“ svou přítomnost v oblasti, a pravidelné zaznamenávání ruských plavidel se pro Švédy stalo každodenní realitou. Pozorování se podle něj v posledních letech viditelně množí.
Baltský region čelí narůstajícím hrozbám — od podezření na hybridní dronové útoky, přes údajnou sabotáž podmořské infrastruktury až po rizikové přesuny starších ropných tankerů, které tvoří takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu.
V minulém měsíci britský ministr obrany oznámil, že ruské špionážní plavidlo vstoupilo do britských vod a oslepovalo vojenské piloty lasery, což označil za důkaz, že Spojené království čelí „nové éře hrozeb“.
Švédsko nedávno hostilo rozsáhlé protiponorkové manévry NATO s názvem Playbook Merlin 25, kterých se zúčastnilo devět států včetně Německa, Francie a USA. Stovky vojáků trénovaly v náročných podmínkách Baltského moře techniky vyhledávání ponorek, aby se připravily na možný podvodní útok. Členitý mořský reliéf u švédských břehů umožňuje ponorkám snadné skrývání, což detekci výrazně ztěžuje.
Petković zdůraznil, že Rusko modernizuje své námořnictvo a každoročně staví jednu ponorku třídy Kilo, a to jak v Petrohradu, tak v Kaliningradu – izolované enklávě obklopené Polskem a Litvou. Moskva podle něj realizuje „cílený a ustavičný modernizační program“ svých vojenských lodí.
„Jakmile na Ukrajině dojde k příměří, lze očekávat, že Rusko své kapacity v tomto prostoru ještě posílí,“ uvedl Petković. „Proto se švédské námořnictvo musí dále rozvíjet a udržovat si přehled o celkové situaci.“
Zmínil také obavy ze stínové flotily civilních tankerů přepravujících ruskou ropu a nevyloučil možnost, že by tyto lodě mohly být zneužity k odpalování dronů. „Samy o sobě nejsou vojenskou hrozbou, ale mohou mít z bezpečnostního hlediska dopad na naše státy,“ poznamenal.
Podmořská infrastruktura je podle něj v Baltském moři obzvlášť zranitelná kvůli specifickým podmínkám – omezené viditelnosti, proměnlivému složení vody i teplotě. Nejcitelněji se tato zranitelnost týká Švédska, Norska, Finska, Estonska a Litvy, které se silně spoléhají na námořní komunikační linky.
Petković nicméně věří, že zvýšená aktivita NATO přináší výsledky. Od zahájení operace Baltic Sentry letos v lednu „nebyl v regionu zaznamenán žádný incident s podmořským kabelem“.
Dodává: „Ukazuje to, že aliance funguje a že dokážeme být jednotní proti konkrétní hrozbě. Baltic Sentry to potvrdila. A nezáleží na tom, zda šlo v minulých incidentech o státní akci, chybu posádky nebo cokoli mezi tím — zvýšená pozornost přiměla obchodní lodě k opatrnějšímu chování v našich vodách.“