Souboj zůstává natolik vyrovnaný, že jeho výsledek nelze předem určit a na definitivní rozhodnutí může být potřeba několik dní, přestože předběžné průzkumy naznačují vítězství levicového bloku.
Přestože už bylo ve Švédsku sečteno více než tři čtvrtiny hlasů, ani v neděli pozdě večer nebylo možné určit vítěze parlamentních voleb. Průběžné údaje volebního úřadu ukazovaly, že mezi levicovým a pravicovým blokem je rozdíl jediného poslaneckého mandátu.
První odhady zveřejněné během volebního večera přitom naznačovaly, že by se země mohla vydat směrem k nové vládě složené z levicově orientovaných stran. Jak ale pokračovalo sčítání, začalo být zřejmé, že konečný výsledek může být znám až za několik dní.
Po zpracování přibližně 80 % hlasů připadalo levicovým opozičním stranám vedeným sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou 175 křesel. Pravicový blok v čele s úřadujícím premiérem Ulfem Kristerssonem z Umírněné koaliční strany získal 174 mandátů.
Ve 22:30 místního času veřejnoprávní televize SVT odhadovala, že oba bloky od sebe dělí zhruba 20 000 hlasů. Tak nepatrný rozdíl znamenal, že o výsledku mohou rozhodnout i později započítané hlasy.
Volební úřad zároveň upozornil, že předběžné výsledky kompletního sčítání nemusí být k dispozici dříve než ve čtvrtek.
Kristersson, který je stále premiérem, prohlásil, že švédští voliči už svůj verdikt v zásadě vynesli, konečný výsledek však podle něj zatím není znám.
„To, která vláda povede Švédsko v příštích letech, zůstává otevřenou otázkou. Uděláme ale všechno pro to, aby tato vláda byla pro naši zemi tou nejlepší,“ řekl svým příznivcům.
Sociální demokraté si i nadále drželi pozici nejsilnější švédské politické strany. Vypadá to však, že jejich volební výsledek bude nejhorší za posledních deset let. Anderssonová krátce před půlnocí vystoupila před příznivci a zdůraznila, že je nutné vyčkat na započítání všech hlasů.
„Musíme počkat na konečné volební výsledky. Jedno je ale jisté: my sociální demokraté budeme vždy připraveni převzít odpovědnost za výsledek. V tuto chvíli se zdá, že půjde o mimořádně těsný souboj,“ uvedla.
Zároveň připomněla, že její blok má v průběžném sčítání stále navrch. „Momentálně vedeme. Pokud to tak zůstane, Švédsko bude mít novou vládu. Musíme však počkat na konečné výsledky. Proto dovolte, abych skončila stejně, jako jsem začala – u demokracie, která je tou nejcennější věcí, kterou máme.“
Nejistý výsledek znamenal zklamání také pro krajně pravicové Švédské demokraty (SD). Ti doufali, že po volbách poprvé získají přímý podíl na vládě, během sčítání však klesli z druhé pozice mezi nejsilnějšími stranami až na třetí místo.
Místopředsedkyně vlády Ebba Buschová z Křesťanských demokratů svým příznivcům řekla, že Švédsko čeká dlouhá noc plná nejistoty a konečné výsledky možná nebudou jasné ani ve středu. Současně ale trvala na tom, že by měla pokračovat stávající pravicová koalice.
„Je to velmi jasné poselství pro jedinou skutečně sjednocenou vládní alternativu, která v této kampani existovala,“ řekla ve svém optimisticky laděném projevu. Podle ní bude souboj „nesmírně napínavý“ a nejistota může přetrvat až do středy.
Volby se konaly po mimořádně ostré a polarizované kampani, během níž si političtí lídři nešetřili osobními útoky. Kampaň provázela také obvinění ze šíření dezinformací a předvolební reklamy inspirovaná americkým hnutím MAGA. Průzkumy před hlasováním naznačovaly téměř dokonale vyrovnaný souboj. Jeden z průzkumů například ukazoval rozdíl mezi oběma bloky pouze 0,3 procentního bodu.
Volební místnosti po celém Švédsku se otevřely v 8:00 místního času, tedy v 7:00 britského času. Volební účast provázelo výrazné nadšení a zájem veřejnosti. Rekordních 3,6 milionu lidí využilo možnosti hlasovat předem a u některých volebních místností se vytvořily dlouhé fronty.
Bez ohledu na to, který blok nakonec zvítězí, se očekává, že sestavování nové vlády nebude rychlé. Koaliční jednání mohou podle očekávání trvat několik týdnů, případně i měsíců.
Pravicový blok, známý jako strany dohody z Tidö, stojí v čele země už čtyři roky. Jeho součástí jsou Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové. Jejich vládu přitom podporují Švédští demokraté, kteří jsou podle průzkumů i dosavadních výsledků jednou z nejsilnějších politických sil v zemi.
Opoziční levicový blok tvoří Sociální demokraté, kteří jsou nejsilnější švédskou stranou, dále Strana středu, Strana zelených a Levicová strana.
Pravicová koalice v roce 2022 prolomila dlouholetou politickou bariéru, když se rozhodla spolupracovat se Švédskými demokraty. Tato strana má přitom kořeny v neonacistickém prostředí.
SD se v uplynulých letech snažila získat širší přijatelnost a zmírnila část své dříve otevřeně rasistické rétoriky. Zároveň však dlouhodobě tvrdí, že jednou z hlavních příčin problémů s kriminalitou ve Švédsku je imigrace.
Po čtyřech letech, během nichž SD fungovala jako podpůrná síla pravicové vlády vedené Umírněnými, se její postavení výrazně změnilo. Strana v tomto období pomohla posunout švédskou politiku doprava a měla značný vliv na vládní rozhodování. Před letošními volbami proto vystupovala mnohem sebevědoměji. Pokud by pravicový blok zvítězil, SD by měla získat významnou úlohu přímo ve vládě, včetně důležitých ministerských postů.
Předvolební heslo Švédských demokratů „Udělejme ze Švédska opět Švédsko“ nápadně připomínalo slogan Donalda Trumpa „Udělejme Ameriku opět skvělou“. Kontroverzi vyvolala také reklama na autobusech, kde se například objevoval text „Chybí vám Mogadišo? Příspěvek na návrat do vlasti vám pomůže dostat se domů“. Tyto reklamy byly nakonec odstraněny poté, co řidiči odmítli řídit autobusy, na nichž byly umístěny.
Šéf SD Jimmie Åkesson během kampaně čelil také kritice za sexistické chování. V televizní debatě se lídryně sociálních demokratů Magdaleny Anderssonové zeptal, proč je podle něj tak rozčílená.
Pozornost médií přitáhl rovněž další významný představitel SD Gustav Gellerbrant. Časopis Expo ve svém vyšetřování spojil jeho partnerku s ruskými státními aktéry a šířením ruské propagandy. Jeho partnerka, která pochází z Ruska, pracuje pro SD ve švédském parlamentu jako administrativní pracovnice.
Gellerbrant tato zjištění odmítl jako „izolovanou informaci“, která má podle něj vyvolávat podezření pouze kvůli ruskému p