Extrémní sucho ve východní Evropě narušilo plavbu, výrobu elektřiny i cestovní ruch.
Extrémní vedra a dlouhodobé sucho, které ještě zhoršuje klimatická změna, způsobily výrazný pokles hladin evropských řek. Vodní cesty od Nizozemska až po oblast Černého moře se potýkají s vážnými problémy, které zasahují energetiku, dopravu i cestovní ruch.
Maďarsko a Rumunsko musely vůbec poprvé přistoupit k odstavení jaderných reaktorů, které jsou závislé na chlazení vodou z Dunaje.
Největší maďarská jaderná elektrárna Paks, která funguje už 44 let a vyrábí téměř polovinu elektřiny v zemi, začala kvůli nízké hladině řeky omezovat provoz. Podle premiéra Pétera Magyara pracovala elektrárna na méně než poloviční výkon a hrozilo její úplné odstavení. Omezení by mohlo trvat několik týdnů, protože hladina Dunaje se podle očekávání nebude rychle zvyšovat.
Magyar varoval před možnou energetickou krizí a vyzval obyvatele k úsporám elektřiny, zejména v době večerní špičky. Situaci navíc zkomplikovala porucha jedné z velkých plynových elektráren v Százhalombattě. Úřady proto požádaly domácnosti i průmyslové podniky, aby omezily spotřebu energie a vody.
Také Rumunsko muselo kvůli nízkému stavu Dunaje bezpečnostně odstavit jeden z bloků jaderné elektrárny Cernavodă a připravovalo se na vypnutí dalšího. Premiér Ilie Bolojan uvedl, že omezení provozu může trvat jeden až dva týdny, a stejně jako v Maďarsku vyzval obyvatele ke snížení spotřeby.
Nízká hladina Dunaje ale nepřinesla jen problémy. Odhalila také pozůstatky, které byly desítky let skryté pod hladinou. Řeka, která protéká deseti státy, ukázala skalnaté úseky, staré vraky lodí, pozůstatky vojenské techniky z druhé světové války a dokonce i kosti pravděpodobně pravěkého mamuta.
Ve vesnici Ryahovo na severu Bulharska objevil místní obyvatel na vyschlém dně řeky pozůstatky obrovského zvířete z doby ledové. Odborníci z historického muzea v Ruse následně začali nález zkoumat.
V Budapešti musel být dočasně uzavřen Markétin most poté, co pokles vody odhalil poblíž jeho základů bombu z období druhé světové války. Rekordně nízký stav Dunaje zároveň ochromil turistické plavby – výletní lodě musely měnit trasy nebo zůstaly zakotvené proti proudu. Nákladní doprava byla podle úřadů téměř zastavena.
Kvůli mělké vodě nemohly lodě mezi Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem pokračovat v plném zatížení a musely čekat na průjezd. U mostu Vidin–Calafat mezi Bulharskem a Rumunskem přišli někteří místní lidé o práci, protože jejich lodě zůstaly uvězněné na mělčině.
„Nikdy předtím řeka takto nevyschla,“ uvedl rybář Rossen Dobrev, který upozornil, že na některých místech je možné dokonce přejít pěšky téměř až do Rumunska.
Podobná situace nastala i na německém Rýnu, kde hladina klesla téměř na rekordní minimum. Lodě přepravující zboží musely kvůli nízkému stavu vody výrazně snížit náklad – někdy až na pětinu běžné kapacity.
Rýn je přitom jednou z nejdůležitějších evropských dopravních tepen. Každoročně se po něm přepravují miliony tun obilí, uhlí, rud, minerálů i ropných produktů. Nízká hladina proto ohrožuje průmyslové podniky a dodavatelské řetězce v Německu i dalších zemích.
Také Nizozemsko zaznamenalo rekordní pokles hladiny Rýna a od poloviny července čelí oficiálně vyhlášenému nedostatku vody. Úřady zavedly omezení jejího využívání, především v zemědělství.
V Srbsku uvízly stovky malých lodí a desítky nákladních plavidel na vyschlých březích Dunaje poblíž Nového Sadu. Majitel hausbótu Radovan Šegrt uvedl, že voda ustoupila místy až o 15 až 20 metrů a letošní sezóna pro říční turistiku prakticky skončila.