Premiér představil dlouho očekávaný investiční plán obrany, který ovlivní silnice, bydlení i energetiku.
Britský premiér Keir Starmer varoval svého možného nástupce Andyho Burnhama před financováním obrany prostřednictvím dalšího zadlužování, zatímco jeho vláda plánuje v příštích čtyřech letech přesunout prostředky z dopravních, energetických a bytových projektů do posílení armády. Celkem má být takto uvolněno dodatečných 15 miliard liber na pokrytí obranného deficitu.
Starmer v úterý představil dlouho očekávaný investiční plán pro obranu (Defence Investment Plan), který vznikal po měsících sporů uvnitř vlády a vedl až k rezignaci tehdejšího ministra obrany. Dokument počítá s tím, že peníze budou získány přesměrováním financí z infrastrukturních a energetických projektů, přičemž část plánovaných investic do vojenského bydlení bude odložena po roce 2030.
Nový ministr obrany Dan Jarvis uvedl, že dodatečné prostředky jsou nutné kvůli dlouhodobému podfinancování armády a zpožděním ve většině obranných programů. Podle něj bylo 47 z 49 klíčových projektů opožděno nebo překročilo rozpočet.
Celkové výdaje na obranu mají vzrůst z 2,6 % HDP v roce 2027 na 2,7 % do roku 2030, což představuje téměř 80 miliard liber. Starmer zároveň naznačil, že Spojené království směřuje k dosažení 3 % HDP v dalším volebním období.
Bývalý ministr obrany John Healey označil navýšení za nedostatečné a upozornil, že NATO očekává výraznější posílení obranných rozpočtů. Vláda však tvrdí, že další zvyšování výdajů musí být vyváženo odpovědným přístupem k veřejným financím.
Starmer zdůraznil, že obrana musí být v příštím rozpočtovém období prioritou, ale odmítl návrhy na financování prostřednictvím půjček s tím, že by to mohlo zvýšit úrokové sazby a zatížit veřejné finance.
Nový plán počítá s celkovými investicemi 15 miliard liber v letech 2026–2030, které mají být navíc k již dříve schváleným výdajům ve výši 283 miliard liber. Vláda zároveň upozorňuje na rostoucí bezpečnostní hrozby, včetně ruské agrese a nutnosti posílení evropské obrany v rámci NATO.
Mezi klíčové projekty patří investice do jaderných ponorek, modernizace jaderných hlavic, vývoj stíhacích letounů nové generace i rozšíření využití vojenských dronů. Část financí má být získána úsporami ve státní správě a škrtáním méně prioritních projektů.
Kritici však tvrdí, že navýšení stále nestačí k pokrytí potřeb armády, zatímco vláda hájí plán jako nutný kompromis mezi bezpečností a fiskální stabilitou.