Stále není jasné, kdy a jak se 30denní přerušení energetických stávek projeví, vzhledem k rozdílným očekáváním.
Američtí a ruští představitelé zahájili jednání v Saúdské Arábii v době, kdy Donald Trump usiluje o zprostředkování omezeného příměří, které Washington vnímá jako první krok k trvalému míru na Ukrajině.
Ukrajina a Rusko se předběžně dohodly na měsíčním zastavení útoků na energetickou infrastrukturu po Trumpových jednáních s vůdci obou zemí minulý týden. Stále však panuje nejistota ohledně načasování a způsobu zavedení částečného příměří, stejně jako otázka, zda by se mohlo rozšířit i na další klíčové cíle, jako jsou nemocnice, mosty a další strategické objekty.
Americká delegace zahájila jednání s Ukrajinou v neděli večer a v pondělí vedla samostatné rozhovory s Ruskem v hotelu Ritz-Carlton v Rijádu. Podle ruských státních médií pondělní jednání trvala více než osm hodin a stále pokračovala. Spojené státy se očekávají jako prostředník mezi oběma stranami a budou se snažit vyjednat i zvláštní opatření pro bezpečnost námořní dopravy v Černém moři.
„Naším cílem je 30denní příměří, během kterého budeme jednat o trvalém míru. Jsme tomu blízko,“ uvedl zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem.
Mezitím Moskva pokračuje v útocích, než by mohlo příměří vstoupit v platnost. V pondělí podnikla masivní dronové údery na Ukrajinu, přičemž raketový útok v severovýchodním městě Sumy zasáhl školu a nemocnici. Zraněno bylo nejméně 74 lidí, včetně 13 dětí.
„Rusko mluví o míru, zatímco bombarduje hustě obydlené oblasti ukrajinských měst,“ uvedl ministr zahraničí Andrii Sybiha. „Pokud to myslí vážně, mělo by okamžitě přestat útočit na civilisty a ukončit svou agresi.“
Ukrajinská a americká delegace se v neděli sešly k jednání o návrzích na ochranu energetické infrastruktury a dalších klíčových objektů, uvedl ukrajinský ministr obrany.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil účast ukrajinské delegace na těchto jednáních za „zcela konstruktivní“ a dodal, že rozhovory jsou „užitečné“ a pokračují. Dříve uvedl, že USA obdrží seznam energetických zařízení, která by měla být chráněna před ruskými útoky. Další jednání s americkými představiteli by mohla následovat v pondělí. Ministr obrany Rustem Umerov, který vede ukrajinskou delegaci, na Facebooku napsal, že jejich cílem je přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost země.
Rusko na jednáních zastupují Sergej Beseda, poradce ruských tajných služeb FSB, a Grigorij Karasin, bývalý diplomat, který v roce 2014 pomáhal vyjednávat minské dohody.
V době, kdy v Rijádu začala rusko-americká jednání, Donald Trump oznámil, že Washington a Kyjev by mohly brzy podepsat dohodu o sdílení příjmů z ukrajinských nerostných surovin. Dále uvedl, že USA vedou rozhovory s Ukrajinou o možnosti, aby americké společnosti vlastnily její elektrárny. Zatímco ukrajinská vláda podporuje dohodu o nerostném bohatství, Zelenskyj se veřejně postavil proti tomu, aby zahraniční firmy získaly kontrolu nad energetickým sektorem.
Začátek rozhovorů provázela kontroverzní proruská vyjádření Steva Witkoffa, Trumpova osobního vyslance u Putina. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem například naznačil, že referenda organizovaná Moskvou ve čtyřech ukrajinských regionech odrážela vůli tamního obyvatelstva. Tyto hlasování však Západ odsoudil jako nelegitimní a jejich výsledky považuje za součást ruské anexe největšího území v Evropě od druhé světové války.
Witkoff rovněž tvrdil, že Putin nechal namalovat portrét Trumpa od významného ruského umělce a že se po pokusu o atentát na Trumpa v loňském roce modlil za jeho zdraví v místním kostele. „Ne proto, že byl americkým prezidentem, ale protože ho považuje za přítele,“ řekl Witkoff.
Jeho výroky, včetně tvrzení, že Putina nepovažuje za „špatného člověka“, pravděpodobně vyvolají znepokojení na Ukrajině i v evropských hlavních městech.
V rozhovoru pro časopis Time, který vyšel v pondělí, ale byl proveden ještě před Witkoffovými výroky, Zelenskyj varoval, že někteří američtí představitelé začali věřit ruské propagandě. Podle něj se Moskva snaží přesvědčit Washington, že Ukrajina nemá zájem na ukončení války a je třeba ji k míru donutit.
Rozdíly mezi Moskvou a Kyjevem ohledně možného mírového řešení zůstávají hluboké. Rusko trvá na podmínkách, které jsou pro Ukrajinu a její spojence nepřijatelné – včetně ukončení zahraniční vojenské pomoci, omezení ukrajinské armády a mezinárodního uznání anexe čtyř ukrajinských regionů. Kreml také odmítá jakoukoli přítomnost západních vojenských jednotek na ukrajinském území, což Kyjev považuje za klíčový prvek budoucí bezpečnosti.
Ukrajina zůstává k ruským návrhům skeptická, připomínajíc, že Moskva v minulosti často porušovala své dohody.