Ministerstvo zahraničí uvádí, že přezkum ukázal „zjevné riziko“, že britské zbraně by mohly být použity v rozporu s humanitárním právem.
Spojené království se odchýlilo od společného postupu s Bidenovou administrativou, pokud jde o jejich dosud velmi koordinovanou politiku vůči Izraeli, a oznámilo, že pozastavuje některé licence na vývoz zbraní do Izraele kvůli „jasnému riziku“, že by tyto zbraně mohly být použity k závažnému porušení mezinárodního humanitárního práva.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že dvouměsíční interní přezkum vznesl obavy ohledně izraelského chování v konfliktu v Gaze, a rozhodnutí se týká především zacházení s palestinskými zadrženými a distribuce humanitární pomoci do Gazy.
Nebylo stanoveno žádné definitivní stanovisko k tomu, zda britské zbrojní licence přispěly k devastaci území. Nicméně rozsah zničení a počet civilních obětí vzbudily značné obavy, uvedlo ministerstvo zahraničí. Pozastavení, které pravděpodobně vyvolá napětí s americkou vládou, se týká součástí pro vojenská letadla, vrtulníky, drony a zaměřovací zařízení.
Britský ministr zahraničí David Lammy uvedl, že rozhodnutí ovlivňuje 30 z 350 existujících zbrojních licencí, přičemž téměř úplně vylučuje všechny britské součástky pro program stíhaček F-35, což je mezera, kterou propalestinské skupiny vnímají jako významnou.
Komponenty pro F-35 byly vyjmuty, protože jsou součástí globálního programu a Spojené království nemá nad těmito součástkami jednostrannou kontrolu, pokud jsou zasílány do USA. Nicméně ve vzácných případech, kdy jsou součásti zasílány přímo do Izraele, se na ně pozastavení vztahuje.
Lammy, který si byl vědom citlivosti této záležitosti v Izraeli a USA, zdůraznil, že rozhodnutí bylo učiněno spíše s pocitem smutku než hněvu, a dodal, že tento krok nepředstavuje úplné embargo na zbraně a nejde tak daleko, jako pozastavení licencí, které zavedla Margaret Thatcherová v roce 1982.
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant vyjádřil hluboké zklamání nad tímto rozhodnutím a dodal: „Toto přichází v době, kdy bojujeme na sedmi různých frontách – válce, kterou vyprovokovala teroristická organizace. V době, kdy truchlíme nad šesti rukojmími, které Hamás chladnokrevně popravil v tunelech v Gaze. V době, kdy se snažíme přivést domů 101 rukojmích.“
Izraelský ministr zahraničí Israel Katz uvedl, že je britským rozhodnutím „zklamán“ a dodal, že vysílá „velmi problematický signál teroristické organizaci Hamas a jejím sponzorům v Íránu“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí politickému tlaku po generální stávce a veřejném pobouření, kdy jeho přístup k příměří v Gaze mohl přispět k tomu, že Hamás minulý týden zabil šest izraelských rukojmích.
Lammy v Dolní sněmovně řekl, že rozhodnutí o pozastavení licencí bylo založeno především na důkazech týkajících se zacházení s palestinskými vězni a omezení humanitární pomoci do Gazy. Dodal, že izraelské vojenské operace v Gaze, včetně rozsáhlého ničení domů, přispěly k hodnocení, že existuje jasné riziko závažného porušení mezinárodního humanitárního práva.
Lammy se zdál být znepokojený možností, že by toto rozhodnutí mohlo negativně ovlivnit anglo-izraelské vztahy. Popsal se jako liberální progresivní sionista a uvedl: „Nebyli jsme schopni a nemohli jsme rozhodnout o tom, zda Izrael porušil mezinárodní humanitární právo. Jde o předběžné hodnocení, nikoli o určení neviny nebo viny. A nepředjímá žádná budoucí rozhodnutí příslušných soudů.“
Ve stručném přehledu svého právního poradenství ministerstvo zahraničí uvedlo, že „Izrael mohl lépe zajistit přístup a distribuci humanitární pomoci“.
Dále uvedlo, že Izrael by měl zavést rychlejší a efektivnější systém ochrany humanitární pomoci před vojenskými operacemi.
FCDO dodalo: „Mohl by také zlepšit své postupy kontroly a přijmout méně restriktivní přístup k položkám dvojího užití (určeným pro vojenské i civilní účely). Rada také uváděla, že množství poskytnuté pomoci není dostatečné, i když je dostačující pro přežití obyvatelstva.“
Co se týče špatného zacházení s palestinskými zadrženými, shrnutí uvedlo, že „množství a konzistence těchto obvinění naznačují, že přinejmenším v některých případech došlo k špatnému zacházení, které je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Izrael zahájil vyšetřování těchto obvinění.“
Dodalo však, že není jasné, zda jsou tato vyšetřování dostatečná, částečně proto, že Izrael nadále odmítá umožnit přístup do míst zadržení Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Mezinárodní humanitární právo vyžaduje tento přístup „s výjimkou naléhavých vojenských důvodů, a to pouze jako výjimečné a dočasné opatření“.
„Izrael neprokázal uspokojivé důvody,“ uvedlo FCDO.
Co se týče samotného způsobu vedení války, Lammy řekl: „Akce Izraele v Gaze vedly k nesmírným ztrátám na civilních životech, rozsáhlému ničení civilní infrastruktury a obrovskému utrpení,“ ale dodal: „V mnoha případech…“ Nebyl dosažen jednoznačný závěr ohledně obvinění týkajících se izraelského vedení bojových operací, a to částečně kvůli nedostatku dostatečně spolehlivých informací z Izraele nebo jiných důvěryhodných zdrojů, které by tato tvrzení ověřily.
Lammyho prohlášení nepodrobili kritice opoziční poslanci, kteří ho popsali jako pečlivě vyvážené, i když Sammy Wilson z Demokratické unionistické strany poznamenal, že jediní, kdo by z tohoto rozhodnutí měli radost, by byl Hamás. Levicoví poslanci vnímali tento krok buď jako začátek, nebo alespoň jako minimum, vzhledem k úmrtí 40 000 civilistů.
Tento krok, který byl koordinován mezi FCDO, obchodním oddělením a generálním prokurátorem Richardem Hermerem, pravděpodobně pomůže Lammymu čelit potenciálně napjaté situaci na nadcházející výroční konferenci Labouristické strany. Britské společnosti prodávají do Izraele relativně malé množství zbraní a komponentů. Vláda oznámila, že v roce 2022 činil vojenský export do Izraele 42 milionů liber.
Nicméně to pravděpodobně vyvolá napětí s Bidenovou administrativou v USA a některými republikány blízkými Donaldu Trumpovi, kteří opakovaně tvrdili, že mezinárodní humanitární právo neposkytuje žádný základ pro pozastavení vývozu zbraní. Joe Biden čelí tlaku propalestinského křídla Demokratické strany, aby využil prodej zbraní jako páku na Netanjahua k dosažení ústupků v jednáních o příměří.
V Evropě se k uvalení zbrojního embarga odhodlaly pouze Belgie a Španělsko, zatímco Německo tento krok odmítlo.
Britská vláda se také potýká s rostoucím počtem domácích soudních sporů, včetně případu, který má začít v úterý a který iniciovala organizace Global Legal Action Network ve spolupráci s palestinskou organizací pro lidská práva Al-Haq.
Úředníci uvedli, že Lammy a jeho tým neměli přístup k rozhodovacímu procesu o prodeji zbraní, který prováděla předchozí konzervativní vláda. Z toho však jasně vyplývá, že ministři Labouristické strany by na základě stejných důkazů pravděpodobně dospěli k odlišnému rozhodnutí.