Válka USA a Izraele s Íránem i nestabilita v Somálsku ženou piráty k útokům na nákladní lodě u Afrického rohu.
Somálské pirátství, které v minulosti představovalo vážnou hrozbu pro nákladní lodě i menší plachetnice typu dhow v oblasti Afrického rohu, se po letech relativního klidu znovu vrací v rozsahu, jaký region nezažil přibližně deset let. K jeho obnovení přispívá několik faktorů najednou – především narušení námořní dopravy v důsledku války mezi Spojenými státy a Izraelem a Íránem, ale také nová vlna politické nestability uvnitř Somálska.
Od konce dubna zaznamenaly somálské úřady a námořní bezpečnostní složky osm únosů lodí. Dva z nich se odehrály během pouhých dvou týdnů v srpnu. V jednom případě se terčem stal ropný tanker spojený s Íránem, ve druhém kamerunská nákladní loď Lutuf, která převážela vojenský materiál určený pro Turecko.
Somálské pirátství má za sebou mnohem delší historii. V období sedmi let od roku 2005 bylo ve vodách u somálského pobřeží zaznamenáno více než tisíc útoků na lodě. Somálsko přitom disponuje nejdelším pobřežím v Africe. Tisíce členů posádek se během tehdejší vlny pirátství dostaly do zajetí a únosy přinesly rozsáhlým pirátským sítím, jejich místním spolupracovníkům i komunitám, které jim poskytovaly potřebné zboží a služby, výkupné v hodnotě zhruba 400 milionů dolarů (296 milionů liber). Situaci se podařilo výrazně zklidnit až po nasazení mezinárodních námořních sil zaměřených na boj proti pirátství.
Ozbrojení somálští piráti hlídají pobřeží v malém motorovém člunu v oblasti Hobyo.
Únos lodi Lutuf patří mezi nejvýraznější z posledních případů. Turecko v posledních letech posiluje své působení v Somálsku a po dohodě uzavřené v roce 2024 rozšiřuje také spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti. Propuštění Lutufu přibližně dva týdny po jeho únosu bylo podle somálských a tureckých představitelů výsledkem společné operace, během níž byly zničeny čtyři lodě využívané piráty.
Místní představitelé však uváděli jinou verzi událostí. Mohamed Mubarak, který vede bezpečnostní koordinační kancelář v autonomním regionu Puntland, tvrdil, že za propuštění lodi bylo zároveň zaplaceno výkupné ve výši 2,5 milionu dolarů (1,85 milionu liber). Taková platba podle něj může piráty motivovat k dalším únosům. Puntland později rovněž obvinil somálskou federální vládu z toho, že prostřednictvím svých představitelů pomáhala s vyjednáváním o výkupném. Tato tvrzení však nebyla nezávisle potvrzena.
Příslušníci somálské námořní policie v Puntlandu během služby v roce 2023.
Odborníci už několik měsíců upozorňují, že zhoršení bezpečnostní situace v regionu vytváří pro piráty nové příležitosti. Matthew Reisener, poradce bezpečnostního thinktanku, ve svém červencovém komentáři varoval, že námořní operace Íránu v Hormuzském průlivu a aktivity jeho spojenců, včetně Hútíů v Rudém moři, odčerpávají pozornost a kapacity mezinárodních námořních sil.
Podle Reisenera nejde pouze o to, že námořnictva, která dříve hlídkovala u somálského pobřeží, nyní soustřeďují své prostředky na ochranu lodní dopravy v Hormuzském průlivu a Rudém moři. Konflikty zároveň vedly k tomu, že část obchodních tras byla přesměrována a lodě se pohybují blíže k somálskému pobřeží. Piráti tak získali více příležitostí zaútočit na obchodní plavidla.
Přibližně 70 % lodní dopravy, která před útoky Hútíů využívala Rudé moře, je podle Reisenera nyní vedeno kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky. Změna tras však zároveň přispívá k většímu vytížení dalších námořních oblastí a mění bezpečnostní situaci v celém regionu.
K podobnému závěru dospěl také květnový rozbor Mezinárodního institutu pro strategická studia. Podle něj se současné zhoršení bezpečnosti odehrálo po delším období relativního klidu u somálského pobřeží. Tento klid vedl k postupnému omezování mezinárodních protipirátských flotil a k uvolnění některých bezpečnostních opatření ze strany obchodních společností. Do této situace navíc zasáhly útoky Hútíů v Rudém moři, které vytvořily bezpečnostní vakuum, jehož somálští piráti dokázali rychle využít.
Analytici upozorňují také na ekonomický faktor. Růst cen ropy související s válkou zvýšil hodnotu ropných nákladů, a tím také atraktivitu tankerů jako potenciálních cílů.
Somálsko patří mezi nejméně rozvinuté země světa a s dlouhodobou politickou nestabilitou se potýká od roku 1991, kdy byl svržen autoritářský prezident Mohamed Siad Barre. Od té doby zemi provázejí konflikty, klanové spory a slabá centrální vláda. Problémem zůstává také nedostatek hlídkových plavidel a nepravidelné vyplácení lidí zapojených do ochrany somálského pobřeží. To ztěžuje dlouhodobé zajištění bezpečnosti v pobřežních oblastech.
Jemenci protestují proti útokům Hútíů na lodní dopravu v Rudém moři. Odborníci varují, že konflikty v regionu vytvářejí podmínky pro obnovení somálského pirátství.
Historicky se pirátství nejvíce dařilo v obdobích, kdy rostla politická nestabilita, soupeření mezi jednotlivými frakcemi a regionální konflikty. Současný nárůst útoků podle pozorovatelů souvisí také s tím, že domácí i mezinárodní bezpečnostní síly věnují velkou část své pozornosti pašování zbraní do Jemenu prostřednictvím sítí napojených na Írán.
Někteří analytici zároveň upozorňují na možné propojování těchto sítí se somálskou islamistickou skupinou aš-Šabáb. Ta v poslední době znovu rozšiřuje svůj vliv v centrálních a jižních částech Somálska a podle některých odborníků se pokouší navázat kontakty také s Hútíy v Jemenu.
Místní představitelé, s nimiž hovořil deník Guardian, popsali další změnu v metodách somálských pirátů. Ti podle nich při posledních útocích začali využívat plavidla, která již dříve unesli, jako základny pro další operace.
Podle těchto svědectví se Lutuf nacházel přibližně tři námořní míle od somálského pobřeží poblíž rybářského města Maraya, když se k němu přiblížila dříve unesená cementářská loď MV Sward. Ta byla piráty přeměněna na takzvanou mateřskou loď. Z její paluby následně na Lutuf nastoupilo osm ozbrojených mužů, kteří přemohli bezpečnostní personál na palubě.
MV Sward, cementářská loď unesená v dubnu, která byla následně využívána jako pirátská mateřská loď.
Nedávné útoky zároveň ukazují, že somálské pirátské skupiny se technologicky zdokonalují. Podle místních úředníků začaly využívat satelitní internet Starlink společnosti SpaceX. Ten jim umožňuje sledovat potenciální cíle a zároveň mezi sebou rychle komunikovat na velké vzdálenosti.
Lloyd’s List proto současnou situaci popsal jako stále „schopnější a přizpůsobivější somálskou pirátskou hrozbu“, která již dokáže odhalovat slabiny v bezpečnostních opatřeních, jež mají obchodní společnosti chránit před útoky.
V týdnech následujících po zaplacení výkupného za Lutuf si obyvatelé Galkaya, významného obchodního centra v regionu Mudug, všimli výrazného přílivu peněz do místní ekonomiky. Podle jejich svědectví se zvýšila také spotřeba stimulantu khat a na místních silnicích se začalo objevovat více drahých sportovně-užitkových vozů.
Letecký pohled na Galkayo v Somálsku.
Podobný příliv peněz zaznamenaly pobřežní komunity a města jako Galkayo už během předchozího období rozmachu pirátství. Peníze získané z výkupného tehdy měly výrazný dopad na místní společnost. Přispěly mimo jiné k rozšíření užívání alkoholu a drog a k růstu prostituce.
Lutuf byl podle dostupných informací osvobozen až po sérii útoků dronů proti pirátským skupinám, které se na jeho únosu podílely. Údery byly vedeny jak na moři, tak na pevnině. Mezi oběťmi bylo devět ozbrojených mužů, které podle popisu zabila raketa vypálená z tureckého dronu ve chvíli, kdy připravovali další lodě k připojení k ozbrojencům na palubě Lutufu.
Nyní však zůstává otázkou, zda se mezinárodnímu společenství podaří novou vlnu somálského pirátství zastavit.
Britští akademici Anja Shortland a Federico Varese, kteří se problematikou somálského pirátství zabývali již ve své studii z roku 2014, v květnu v časopise The Conversation upozornili na nejistotu, zda dnes existuje dostatečný mezinárodní zájem a kapacita k obnovení rozsáhlých protipirátských operací, jaké probíhaly před více než deseti lety.
Somálští piráti zadržení francouzskými vojáky v Adenském zálivu v roce 2009.
Podle odborníků bude další vývoj záviset především na tom, zda budou současné únosy pokračovat. Pirátské skupiny jsou závislé na výkupném, které používají nejen k financování dalších operací, ale také k náboru mladých mužů. Rychlé a vysoké platby mohou sice vést k rychlému propuštění unesených lodí, zároveň však vytvářejí silnou motivaci pro další pirátské skupiny, aby se k podobné činnosti připojily.
V současnosti podle akademiků žádný stát ani mezinárodní aliance nemají dostatečnou politickou vůli ani kapacitu k rozsáhlé námořní operaci, jaká probíhala v letech 2011 a 2012. Tehdy námořnictva z celého světa vynakládala na boj proti somálskému pirátství více než miliardu dolarů ročně.
Přestože se pirátství na první pohled jeví jako problém, který se odehrává především na moři, odborníci upozorňují, že jeho dlouhodobé řešení bude nutné hledat především na pevnině – v politické stabilitě, fungování státních institucí a ekonomických podmínkách samotného Somálska.