Podle analytiků nedávné skandály nejspíš neovlivní příznivce krajně pravicové strany, i když čísla průzkumů naznačují pokles popularity.
Podle analytiků nedávné skandály, které postihly německou krajně pravicovou stranu AfD, pravděpodobně nezpůsobí dostatečné škody na tom, aby strana byla před klíčovými letošními volbami vyvedena z kurzu. Nicméně, výsledky voleb poskytnou důležitý pohled na to, zda se středové politické síly dokážou ubránit proti nástupu protidemokratických tendencí.
AfD čelí trapným obviněním, jako je špionáž pro Čínu a podezření z tajných dohod s Ruskem, a to v důsledku odhalení plánu na masovou „remigraci“ cizinců i německých občanů podporované několika členy strany. Tyto události vedly ke klesajícím číslům podpory AfD v celostátních průzkumech, která klesla až na 15 %, což je nejnižší výsledek od dubna 2023.
Tento obrat vývoje poskytl umírněným politickým silám naději, že AfD nebude mít tak silnou přítomnost v nadcházejících červnových volbách do Evropského parlamentu a třech regionálních hlasováních v září. To může dokonce zpomalit růst pravicových populistů na globální úrovni. Zvýšený výskyt násilí předvolební kampaně, někdy spojovaný s pravicovými extremisty, zvýšil sázky, protože AfD používá stále agresivnější jazyk, aby oslovila voliče.
Podle politologa Benjamina Höhneho z Technické univerzity Chemnitz v Sasku, AfD úspěšně „normalizovala“ své postoje mezi částí německé populace, která pravděpodobně nepodlehne negativní publicitě. I přes nedávné skandály, které zasáhly AfD, čísla v průzkumech veřejného mínění nejspíše neovlivní mnoho voličů. Rozhodnutí soudu, které odmítlo zastavit sledování AfD jako podezřelé extremistické organizace, pravděpodobně znovu vyvolá výzvy k úplnému zákazu strany. Většina analytiků však uvádí, že dosažení tohoto cíle by bylo obtížné.
AfD je obviňována, že svou rétorikou podněcuje agresi a často hovoří o „lovu“ na své politické protivníky. Strana naopak tvrdí, že někteří z jejích kandidátů byli také napadeni, a ukazuje na „levicové extremisty“. Politolog Herfried Münkler označil tyto útoky za znepokojivý trend, který zpochybňuje demokracii. Podle výzkumnice Anny-Sophie Heinzeové má AfD stále pevnou základnu voličů, kteří si nedokáží představit, že by volili jinou stranu.
Tlak na politiky a veřejné postavy včetně demonstrací proti násilí ukazuje, že odpor proti AfD roste. Höhne a Heinzeová tvrdí, že mainstreamové demokratické strany udrží „ohraničení“ proti spolupráci s AfD, což brání straně v získání vlivu. Nicméně varují, že snaha kooptovat některé postoje AfD by mohla selhat. Podle Heinze je pravděpodobné, že krajně pravicové strany jako AfD budou vycházet lépe, protože voliči preferují autenticitu a originalitu před kopií.
Několik nečekaných faktorů může změnit výsledek nadcházejících voleb, jak pro AfD, tak pro její odpůrce. Jedním z nich je vznikající strana BSW (Bündnis Sahra Wagenknecht), kterou založila politička Sahra Wagenknecht. Tato strana představuje směs různých politických názorů, včetně ochrany práv pracujících, omezení imigrace a kritiky západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Höhne uvedl, že taková různorodost politických postojů by mohla oslabit podporu AfD na východě Německa a ohrozit její první místo alespoň v jednom zemském volebním obvodu.
Další nejistou kartou jsou mladí voliči. Podle Hampela získává AfD mezi mladými voliči stále více podpory, což přičítá obecné nespokojenosti po koronavirové krizi a pocitu, že mladí lidé nejsou dostatečně zastoupeni politickou třídou. Několik hlavních problémů, jako je inflace, slabá ekonomika, rostoucí náklady na bydlení a klimatická krize, vedou mladé Němce k pocitu stresu a nejistoty. Hampel tvrdí, že AfD se snaží využít těchto obav mladých lidí, zejména prostřednictvím platformy TikTok.
I když by mohlo být pro ostatní politické strany už pozdě, Hampel doporučuje naslouchat mladým lidem a společně s nimi hledat způsoby, jak změnit současnou situaci.