Andrei Kelin tvrdí, že dodávky zbraní z Británie vedou k „usmrcování ruských vojáků a civilistů“.
Moskevský velvyslanec v Londýně prohlásil, že Spojené království vede proti Rusku zástupnou válku, a zároveň předpověděl „konec Ukrajiny“ v důsledku postupující ruské invaze.
Andrei Kelin v rozhovoru pro BBC uvedl, že Ukrajina stále bojuje, ale podle něj je její „odpor stále slabší“. Dodal, že ruské síly každý den získávají více území, a uvedl: „Konec této fáze přinese konec Ukrajiny.“ Odhaduje se, že Rusko ovládá zhruba 18 % ukrajinského území a v posledním roce postupuje pomalu, ale vytrvale.
Kelin rovněž označil konflikt za „zástupnou válku vedenou britskou vládou“, která podle něj dodávkami zbraní „zabíjí ruské vojáky i civilisty“.
Tato vyjádření přišla ve chvíli, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu apeloval na západní země o poskytnutí protivzdušné obrany poté, co ruské raketové útoky na město Kryvyj Rih v sobotu večer zranily podle ukrajinských představitelů 17 lidí.
Ukrajina postupně ztrácí území na východě v oblasti Donbasu, kde čelí ruským invazním silám a intenzivnímu bombardování, ale zatím se jí nepodařilo přesvědčit západní spojence, aby jí poskytli rakety dlouhého doletu pro údery na ruské vojenské cíle.
V rodném městě prezidenta Zelenského, Kryvyi Rohu, byli mezi zraněnými po ruských útocích i policisté a záchranáři. Tyto útoky zasáhly mimo jiné administrativní budovu, hotel a vzdělávací zařízení, uvedla ukrajinská policie na sociálních sítích.
Regionální guvernér Serhiy Lysak později upřesnil, že ve městě bylo poškozeno 15 obytných domů, obchody, kavárna, kostel, kancelářské prostory, banka a plynovod.
Zelenskyj ve svém nedělním příspěvku na sociálních sítích oznámil, že Rusko za poslední týden použilo proti Ukrajině přes 20 různých raket, zhruba 800 naváděných bomb a více než 500 dronů. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany a dlouhého doletu, a poděkoval všem partnerům za jejich podporu.
K příspěvku připojil video ukazující zničená auta, hořící budovy a vybombardované domy v sedmi regionech, které byly terčem týdenních ruských útoků.
Na druhé straně ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během nočních útoků bylo zničeno 110 ukrajinských dronů, z nichž mnoho směřovalo do pohraniční oblasti Kursk, kde bylo údajně sestřeleno 43 dronů. Některé však mířily i hlouběji do Ruska.
Guvernér Nižního Novgorodu, Gleb Nikitin, na Telegramu informoval, že čtyři vojáci byli lehce zraněni při odrážení dronového útoku nad průmyslovou zónou. O dalším vývoji neupřesnil žádné podrobnosti.
Sociální média zveřejnila záběry údajné protivzdušné obrany nad městem Dzeržinsk v oblasti Nižního Novgorodu poblíž továrny na výrobu výbušnin.
V Kyjevě místní úřady oznámily, že bylo zničeno asi 10 dronů poblíž hlavního města, aniž by došlo k vážnějším škodám nebo zraněním.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot během své návštěvy Kyjeva v sobotu vyjádřil podporu ukrajinskému mírovému plánu a slíbil, že bude pracovat na získání podpory dalších zemí pro tyto návrhy. Zelenskyj nedávno představil svůj „plán vítězství“, ve kterém volal po okamžitém přijetí Ukrajiny do NATO jako záruku její bezpečnosti. Západní spojenci však reagovali opatrně, zatímco Moskva varovala, že tento plán může eskalovat konflikt a vtáhnout NATO do přímého střetu s Ruskem.
Ruský velvyslanec ve Spojeném království poskytl rozhovor BBC, který následoval po zahájení veřejného vyšetřování smrti Dawn Sturgessové. Ta zemřela v roce 2018 po kontaktu s látkou novičok, která byla pravděpodobně součástí lahvičky od parfému, zanechané ruskými agenty po neúspěšném pokusu o atentát na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru Julii v Salisbury.
Vyšetřování Sturgessové bylo v roce 2021 převedeno na veřejné vyšetřování a zahájeno minulý týden.
Britská vláda tento týden uvedla, že má důkazy o tom, že otravu novičokem v Salisbury schválil prezident Vladimir Putin, což mohlo ohrozit tisíce životů.
Rusko popřelo jakoukoli účast na pokusu o vraždu Skripalových a otravě Sturgessové a jejího partnera Charlieho Rowleyho, kteří přežili.
Na otázku BBC, zda má nějaký vzkaz pro rodinu Sturgessové, velvyslanec odpověděl: „Nevím. S rodinou jsem se nesetkal ani s nimi nekomunikuji. Pokud někdo zemřel, samozřejmě nás to znepokojuje.“
Zpochybnil také, proč je potřeba vyšetřování tak dlouho prodlužovat: „Proč táhnout tuto záležitost tak dlouho?“
Pokus o otravu Skripalových byl považován za klíčový moment, který změnil britské vnímání Ruska. Událost vedla k „největšímu kolektivnímu vyhoštění ruských zpravodajských důstojníků v historii,“ jak uvedla tehdejší premiérka Theresa Mayová.
Více než 100 ruských diplomatů, kteří údajně působili jako špioni ve 20 západních zemích, bylo vyhoštěno zpět do Moskvy jako součást solidarity ze strany západních spojenců.